Nejvyšší správní soud konečně začíná řešit územní plány obcí, které se snaží bránit větrným nebo solárním elektrárnám na svém území. Díky tomu právníci, pořizovatelé a projektanti budou lépe vědět, jakým směrem se při regulaci OZE ubírat. Zatím se totiž ÚPD týkající se FVE a VTE připravuje smíš metodu pokus omyl, jak ostatně dokládá i řešený případ.
Velkokapacitní fotovoltaiku nechceme
V jedné obci nechtěli velkoplošné FVE. Proto do územního plánu (dost nerozumně, protože šlo o celoplošný zákaz) napsali, že je z důvodu ochrany krajinného rázu v řešeném území nepřípustné umisťování velkoplošných fotovoltaických elektráren, větrných elektráren a bioplynových stanic. To se samozřejmě nelíbilo jednomu vlastníkovi, který měl pozemky v ploše pro lehkou výrobu a asi tam namísto haly chtěl dát FVE.
Krajský soud regulaci zrušil, ale špatně – jako celek, tedy pro celé území obce, a nikoliv jen vůči pozemkům navrhovatele. Spor se dostal k NSS. Ten rozsudek KS zrušil a sám rovnou řekl, že se regulativ ruší samozřejmě jen ve vztahu k pozemku navrhovatele.
Jak NSS argumentoval?
NSS řekl, že krajský soud zrušil napadenou regulaci proto, že obec „její zavedení náležitě neodůvodnila. Rozsudek krajského soudu nelze interpretovat tak, že pro spornou regulaci nejsou dány důvody; nic takového krajský soud neříká. Naopak, posouzení toho, zda tu takové důvody jsou či nikoliv, ponechal zcela na stěžovatelce. Pouze jí vytkl, že se těmito důvody dosud v dostatečné míře nezabývala, resp. je nezachytila v odůvodnění napadeného územního plánu. Tím krajský soud dostál své přezkumné úloze a tuto naplnil zcela v mezích zásad dělby moci. Současně byl krajský soud dalek toho, aby posuzoval vhodnost toho či jiného využití jakékoliv lokality.“
NSS dodal, že krajský soud „označil absolutní nepřípustnost umisťování velkoplošných FVE, kterou napadený územní plán fakticky stanovil. Posuzovaný regulativ totiž stanovil podmínky pro využití všech ploch s rozdílným způsobem využití… NSS proto souhlasí s tím, že stěžovatelka byla povinna v územním plánu uvést, jaké vážné důvody svědčí o potřebě výjimečně vysoké míry ochrany ZPF a krajinného rázu, aby to mohlo opodstatnit plošný, absolutní zákaz výstavby velkoplošných FVE… Krajský soud správně poukázal na to, že stěžovatelka vypořádala navrhovatelčiny námitky pouze obecnými odkazy na potřebu chránit ZPF a krajinný ráz…
Důvody pro úplné či zásadní omezení určité legální aktivity musí být zachyceny v odůvodnění územního plánu, který jedině tak může obstát jako přezkoumatelný a tedy zákonný. Nejedná se o přemrštěný požadavek na odůvodnění, jak se stěžovatelka snažila tvrdit, ani to neznamená, že by měla za navrhovatelku domýšlet argumentaci. Samo zavedení plošné, absolutní regulace aktivovalo povinnost stěžovatelky ji řádně odůvodnit v souladu s výše nastíněnými judikaturními východisky.“
O regulaci a odůvodnění přemýšlejte
Protože se tu a tam stává, že regulativy územního plánu nebo jejich odůvodnění, nedávají valný smysl, je dobře, že NSS ještě podotknul: „Mimo to se stěžovatelčina argumentace jeví nelogicky vzhledem k tomu, že dotčená plocha byla určena pro lehkou výrobu (včetně umístění halového objektu o výšce až 6 metrů) a není zřejmé, proč výrobní hala venkovský ráz obce zachovává, zatímco FVE nikoli. Tvrzení stěžovatelky, že případná hala by navazovala na zástavbu a působila tak méně rušivě, je spekulativní a nemá žádnou oporu ve spisovém materiálu či provedeném dokazování. Zavádějící je také argument, že FVE má být umístěna „přímo v obytné zástavbě“; FVE má stát na pozemku na samém okraji obce, byť s obytnou zástavbou částečně sousedícím.“
Z uvedeného plyne, že je opravdu nutné nad tím, co obec napíše do územního plánu, trochu přemýšlet. Připomínka NSS je trefná: Jaký je rozdíl mezi halou a FVE, pokud jde o zásah do krajinného rázu nebo venkovského charakteru sídla? Je fakt FVE o tolik odpornější než nevkusné obří krabice neboli průmyslové haly?
Podle rozsudku NSS ze dne 31. 3. 2026, čj. 8 As 146/2025-66.
Více našich článků k územním plánům najdete zde. O FVE a VTE jsme psali zde.