Soudních spory o Územní plán Brna stále probíhají a nějakou dobu ještě budou. Brnu se ale smůla lepí na paty – znovu totiž prohrálo a neubránilo územní rezervu v Medlánkách.

Rezerva pro komunikační propojení ulic

Jedna paní měla podle předchozího územního plánu pozemky a stavbu na nich ve stabilizované ploše určené pro individuální rekreaci. Nový územní plán města Brna tyto pozemky zahrnul do ploch rekreace RX. Zároveň přes ně nově vymezil územní rezervu R.PU.5 určenou k prověření možnosti komunikačního propojení ulic Turistická a plánovaného veřejného prostranství v areálu bývalých kasáren v Řečkovicích. Musíte uznat, že to byl celkem brutální zásah.

Brno to zase nezdůvodnilo

Soud zrušil regulaci kvůli tomu, že ani v tomto případě se Brno neobtěžovalo svoje pohnutky k zásahu do vlastnických práv nějak zdůvodnit, i když vlastnice podala námitku. Soud řekl: „Odpůrce nesprávně uchopil námitky navrhovatelky tak, jako by napadala obecně nepřípustnost použití institutu územní rezervy. Tak ovšem námitky navrhovatelky nestály…

Ve zkratce jako to nejzásadnější tvrdila, že územní rezerva R.PU.5 jde zbytečně přes její pozemky, že existuje méně zatěžující varianta (použití veřejných pozemků), že je proto zásah do jejího vlastnického práva nepřiměřený, a že nový územní plán neobsahuje racionální důvod, proč vybraná trasa vede právě přes její pozemky. Ani k jednomu z těchto aspektů věci se odpůrce ve výsledku nevyjádřil…

Nelze však opomíjet, že už samotné vymezení rezervy vlastníkovi brání v jakýchkoliv změnách v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit (§ 23b odst. 4 stavebního zákona, resp. nový § 56 odst. 5 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon), snižuje hodnotu pozemků a vytváří dlouhodobou nejistotu vlastníka. Proto s argumentem, že se vše „prověří později“, nelze paušálně ignorovat povahu tohoto zásahu, který vzniká už dnes.“

Zapeklitý problém územního plánování

Soud k celému problému dodal: „Odpůrce vlastně jen obecně vysvětluje, co je to územní rezerva a dodává, že v budoucnu má dojít k prověření možnosti výše uvedeného komunikačního propojení. To ale neodpovídá na otázku, kterou legitimně klade navrhovatelka: Proč územní rezerva vede právě přes její pozemky a nemůže vést jinudy?“

Tím celkem dobře vystihl velice složitý problém územního plánování. Jakmile totiž vlastník přijde s kouzelnou formulí „Proč přes moje pozemky, proč ne jinudy?“, dostává se pořizovatel do úzkých. Dost těžko se totiž vysvětluje. Podobná svízel je například s vymezováním lokálních prvků ÚSES.  V takové situaci je vždycky třeba se podívat na situaci v území (ve vztahu k ÚSES třeba i na to, kde jsou podle mapování biotopy) a vysvětlit, proč právě přes pozemky podatelů musí jít územní rezerva nebo biokoridor.

Podle rozsudku KS Brno ze dne 19. 3. 2026, č.j. 66 A 2/2026-33.

Více našich textů k územním plánům najdete tady.