V rámci územního plánování jsou vydávána stanoviska dotčených orgánů, která jsou někdy protichůdná nebo jsou v rozporu s názorem pořizovatele. Pak je nutné tyto neshody nějakým způsobem vyřešit. Někdy dojde i na změnu stanoviska. NSS teď potvrdil, že je to v pořádku.
Krajský soud k průběhu řešení neshod mezi stanovisky
KS se vyjadřoval k tomu, že po „debatě“ pořizovatelem dotčený orgán svoje stanovisko změnil (aniž by rozhodoval nadřízený orgán nebo byla uzavřena dohoda mezi ministerstvy) takto: „Soud zdůrazňuje, že případné ‚změny‘ stanovisek vydaných dotčenými orgány jsou výsledkem standardních dohodovacích jednání, případných řešení rozporu vedených podle příslušných procesních pravidel dle stavebního zákona. Výsledky těchto jednání a celkové řešení rozporů představují zákonný podklad pro vydání stanoviska SEA. Je třeba zmínit, že dotčené orgány jsou povinny uplatňovat stanoviska v souladu s právními předpisy, jejichž veřejné zájmy chrání, a své požadavky musí řádně odůvodnit. Pořizovatel je přitom povinen jejich stanoviska vyhodnotit a při pořizování územně plánovací dokumentace dbát na to, aby byly respektovány právní předpisy a veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány. Tento rámec zároveň vyžaduje, aby případné rozpory mezi dotčenými orgány byly řešeny postupem stanoveným zákonem, konkrétně např. § 4 odst. 8 stavebního zákona, kde je explicitně počítáno s tím, že pořizovatel musí projednat obdržená protichůdná závazná stanoviska dotčených orgánů.
Dohodovací řízení je ze své podstaty určeno k řešení rozporů mezi dotčenými orgány. Zákon s tímto postupem výslovně počítá a předpokládá, že výsledkem může být i změna původního stanoviska dotčeného orgánu, pokud po projednání a doplnění podkladů dospěje k jinému závěru. Pořizovatel má nejen oprávnění, ale přímo zákonnou povinnost pokusit se rozpory odstranit, aby bylo možné v procesu pořizování dokumentace pokračovat.
Součástí tohoto postupu je též hledání řešení, které je přijatelné pro všechny zúčastněné. Změna stanoviska proto není sama o sobě podezřelá – naopak, je jedním z legitimních a očekávaných výsledku tohoto řízení. Samotná skutečnost, že po dohodovacím jednání došlo ke změně stanoviska, neznamená porušení zásad transparentnosti nebo předvídatelnosti výkonu veřejné správy, pokud k ní došlo po projednání věci, se zohledněním nových informací, vysvětlení nebo úprav návrhu. Účelem dohodovacího řízení není mechanické potvrzení původních názorů, ale dosažení shody, která umožní věcný a zákonný postup pořizování ZÚR. Pokud tedy dotčené orgány po dohadovacím řízení změnily svá stanoviska, neboť byly odstraněny rozpory mezi příslušnými orgány, byl tento postup v souladu se zákonem.“
NSS názor krajského soudu potvrdil
NSS pravil: „Smysl dohodovacího řízení nespočívá v instančním přezkumu stanoviska dotčeného orgánu jemu nadřízeným orgánem (jako u závazných stanovisek), nýbrž směřuje k prověření možnosti všeobecně akceptovatelného řešení. Dohoda o řešení rozporů je nástrojem, který má umožnit, aby po dosažení kompromisu mezi orgány státní správy mohl proces přípravy územně plánovací dokumentace dále pokračovat…
Účelem dohodovacího řízení je tedy projednat možnosti, které se nabízejí a mohou spočívat například v úpravě návrhu územně plánovací dokumentace, již by bylo možné akceptovat jak z hlediska orgánu územního plánování, tak z hlediska dotčeného orgánu…
V návaznosti na výše uvedené krajský soud v napadeném rozsudku správně upozornil na povinný proces dohodovacího řízení, které pořizovatel inicioval v souladu s § 38 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006. Závěr krajského soudu, že výsledkem dohodovacího řízení může být změna původního stanoviska dotčeného orgánu za účelem nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné, je logický a nelze mu nic vytknout. V případě nemožnosti změny původního stanoviska by institut řešení rozporů zcela postrádal své opodstatnění. Dotčené orgány proto byly oprávněny v daném případě změnit na základě dohodovacího řízení své postoje k řešené otázce.“
Podle rozsudku KSUL ze dne 22.10.2025 čj. 140 A 4/2025 – 209 a rozsudku NSS ze dne 30. 4. 2026 čj. 6 As 168/2025 – 81.
Více našich odborných textů k územnímu plánování najdete zde.