Nejvyšší správní soud řešil zajímavý případ s územním plánem: snahu o výstavbu rodinného domu v zahrádkářské oblasti. Nespokojený vlastník se nejdříve obrátil na Krajský soud v Pardubicích a protože neuspěl, „hnal“ věc až k Nejvyššímu správnímu soudu, leč ani tam nepochodil. Jak argumentoval a co mu na to řekl soud?
Když se pořizuje územní plán, je obec postavena před vyřešení otázky, jak podrobné regulativy jsou ještě přípustné a které už by měly být v plánu regulačním. Nejvyšší správní soud právě teď poskytl samosprávám další vodítko.
Městský soud v Praze rozhodl po několikaleté anabázi, že obce a města musí umožnit osobám, které prokáží právní zájem, nahlížení do spisu k pořizovanému územnímu plánu. Jednalo se o spor vlastníka nemovitosti s Magistrátem hlavního města Prahy, který se urputně brání přístupu do spisu o pořizování Metropolitního plánu. (Soud řešil rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu).
Před několika dny zveřejnil Nejvyšší správní soud další rozhodnutí týkající se územního plánu, kterým město Zábřeh zasáhlo do vlastnického práva společnosti Wanemi. Proč město svůj územní plán neobhájilo, přiblížíme v tomto článku.
Pro každou obec je klíčové, jak o územních plánech rozhodují soudy. V judikatuře lze najít mnohá poučení, která umožní samosprávám vyhnout se chybám, jichž se dopustily jiná města a obce. Přehled nejnovějších soudních rozhodnutí najdete v časopise Urbanismus a územní rozvoj (č. 1/2021).
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon na několika místech týkajících se územního plánování operuje s termíny pořizovatel a projektant. Jaký je mezi nimi rozdíl a jaké postavení má vůči těmto dvěma subjektům obec, která územní plán vydává?
Jedna z věcí, která je pro obce noční můrou, je soudní spor o územní plán. Dochází k nim poměrně často, ale na většinu z nich je možné se připravit a obstát v nich. Jak? Základním předpokladem je samozřejěm kvalitně zpracovaný a odůvodněný územní plán, který sleduje legitimní cíle a vlastníky pozemků neomezuje nad přiměřenou míru. Jak dát takový územní plán dohromady si řekneme jindy, dnes se zaměříme na to, v jakých situacích se může územní plán před soud dostat.
Na Advokátním deníku se píše o jednom zajímavém sporu, kde jsme zastupali ažalobce. Šlo (a jde) o to, jestli musí samospráva vést spis k územnímu plánu a zda do něj mohou dotčené subjekty (občané, spolky, vlastníci) nahlížet. Na první otázku odpověď již máme, zodpovězení druhé je ještě ve hvězdách, resp. čekáme, co na to řekne Městský soud v Praze, ke kterému se kauza spisu k Metropolitnímu plánu vrací od Nejvyššího správního soudu.
V předchozím článku jsme se věnovali regulačním plánům na žádost. Nyní se podíváme na ty z podnětu.
Regulační plány představují velmi podrobnou úpravu toho, jak to má v území vypadat. V některých případech mohou dokonce nahrazovat územní rozhodnutí. Vydávají se jako opatření obecné povahy a proces jejich pořizování se podobá tomu u územního plánu. Právní úpravu regulačních plánů najdeme v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon a ve vyhlášce č. 500/2006 Sb.