Nejvyšší správní soud řešil Územní plán města Hranice, který vymezil trasu obchvatu jinak než ten původní, a tím znatelně zasáhl vlastnická práva jedné společnosti. NSS se v rozsudku zabýval mj. podrobností, s jakou může územní plán řešit prvky pozemní komunikace, jako jsou křižovatky.

Je nutné respektovat míru podrobnosti územního plánu

Své názory shrnuli soudci z NSS následovně: „Při regulaci území je třeba respektovat míru podrobnosti, která přísluší územnímu plánování jako koncepčnímu rozhodování. Ta nesmí dosahovat podrobnosti regulačního plánu či rozhodování v území jako realizačního nástroje… V odůvodněných případech je možné vyhodnotit přípustnost plochy či koridoru určených pro konkretizovaný záměr již ve fázi řízení o vydání územního plánu. Pro takové hodnocení je třeba zajistit i odborné podklady, z nichž lze učinit skutková zjištění potřebná pro vydání opatření obecné povahy v souladu s § 3 správního řádu…

Velikost, tvar a přesné umístění křižovatky mají řešit správní orgány až v navazujících řízeních. Územní plán má vymezit dostatečnou územní rezervu pro vhodné umístění křižovatky následným územním rozhodnutím. Územní a technická studie jsou však podrobnější podklady, které mají již v této fázi zhodnotit možnosti realizace konkrétního záměru předvídaného územním plánem. Tyto podklady však neobsahují odborné technické důvody, ze kterých by bylo zřejmé, že se v územním řízení (tzn. při podrobném umístění záměru) nebude možné průjezdu obytnou zástavbou na ulici Nová vyhnou…“

NSS k užití technických norem v územním plánování

Dále NSS zdůraznil, že „lze technické normy v územním plánování zohlednit zejména v podrobnějších podkladech, jako jsou územní či technická studie. Technické normy mohou napomoci zorientovat se v tom, zda a jak bude případně možné uskutečnit záměr předpokládaný územním plánem. V územním plánu však nelze přímo aplikovat technické normy a umístit dopravní křižovatku; to náleží až do procesu územního rozhodování.

Z uvedených podrobných podkladů plyne, že umístit křižovatku v koridoru výsledné trasy může být vhodnější z hlediska vzdálenosti k již umístěným křižovatkám, avšak ani výsledné řešení neodpovídá vzdálenosti křižovatek technickou normou. V navazujících stupních projektové dokumentace v rámci projektové přípravy pro řízení podle stavebního zákona tak bude nezbytné požádat Ministerstvo dopravy o souhlas s odchylným řešením vzájemných vzdáleností křižovatek (srov. s. 5 průvodní zprávy technické studie).“

Podle rozsudku NSS ze dne 2. 11. 2023, čj. 10 As 470/2021 – 39, dostupné na www.nssoud.cz

Více našich článků k problematice územního plánování najdete zde.