Kromě zaměření na územní plánování jsme také rádi, když obcím můžeme pomoci zabránit nepřiměřeně rozsáhlé a nedostatečně připravené výstavbě. Proto nás těší, že Krajský úřad Středočeského kraje vyhověl našemu odvolání a zrušil rozhodnutí o umístění stavby na 3 průmyslové haly o výměře asi 18 tisíc m2. Obci mj. vadilo, že stavebník si nechtěl život komplikovat odvozem zeminy a hodlal ji deponovat v blízkém okolí.

Obvyklý nedostatek: kvalita projektové dokumentace

V médiích slýcháme, že za zdlouhavé povolovací procesy může legislativa, nekvalitní práce úředníků a připomínky sousedů, případně pak nezvládnutá digitalizace a špatné územní plány. V praxi ale vidíme, že nejčastěji je na vině nedostatečně zpracovaná dokumentace a snaha „nacpat tam co nejvíce“.

V projednávané věci se krajský úřad ztotožnil s naším názorem, že dokumentace byla zpracována vadně: „Odvolací správní orgán po přezkoumání napadeného rozhodnutí, v kontextu s přezkoumanými závaznými stanovisky konstatuje, že předložená projektová dokumentace neobsahuje náležitosti pro dostatečné posouzení záměru. V souvislosti s touto skutečností, pak dotčené orgány chránící zájmy odpadového hospodářství a zájmy na ochranu přírody a krajiny nevydaly a ani nemohly vydat závazná stanoviska vztahující se k souboru SO10 terénní úpravy a retenčních nádrží, neboť projektová dokumentace neobsahuje výkresovou ani textovou část v takovém rozsahu, aby bylo možné tyto terénní úpravy posoudit.“

Dále si pak krajský úřad postěžovat, že textová část projektové dokumentace „je zpracovaná velice povšechně a neobsahuje údaje a řešení k územním plánem požadovaným asanacím území. Není tak zřejmé, zda a na základě jakého průzkumu byla na pozemku p.č. 264/5 a pozemku p.č. 264/1 zjištěna nebo vyloučena případná ekologická zátěž, a jaké je navrhováno řešení. Závazná stanoviska dle § 149 správního řádu je možné vydat jen na základě řádných podkladů odpovídajících záměru žadatele. Projektová dokumentace k objektu SO10 je zpracována nedostatečně, neboť postrádá jak textovou, tak výkresovou část.

Jedná se zejména o výkres půdorysu, z něhož budou zřejmé základní rozměry zemního valu, a o výkresy základních řezů, v nichž bude vyznačena úroveň stávajícího a upraveného terénu s vyznačením hladiny spodní vody, včetně zákresu řešení odvodnění území v souvislosti s navrženým terénním valem. Z výkresů musí být zřejmé nejen odvodnění terénního valu, ale i svahování a způsob zajištění stabilizace svahu proti erozi a sesuvu půdy, a to nejen směrem do volné krajiny, ale rovněž k budoucí cyklostezce a stezce pro pěší vedené od severu k jihu částí pozemku p. č. 264/5 a částí p. č. 264/1, a která je dle platného územního plánu v režimu veřejně prospěšné stavby.

Nutnost doplnění projektové dokumentace se týká rovněž retenčních nádrží umístěných na části p. č. 264/1, neboť v projektové dokumentaci absentuje jak výkresová, tak i textová část. Ani u retenčních nádrží nejsou zřejmé půdorysné a hloubkové rozměry, úroveň stávajícího a upraveného terénu, vyznačení hladiny spodní vody, odvodnění zbytkové vody a její vliv posouzení vlivu na sousední pozemky. Rovněž není zřejmé technické provedení a není uveden kontrolovatelný výpočet s posouzením dostatečnosti kapacity navržených retenčních nádrží.“

Orgán ochrany přírody měl vydat závazné stanovisko

V daném případě prvoinstanční orgán ochrany přírody a krajiny nevydal závazné stanovisko podle § 149 odst. 1 správního řádu, ale pouze vyjádření podle § 154 správního řádu. Podle krajského úřadu tím bylo porušeno ust. §  77 odst. 1) písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť stavba by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz. „Vzhledem k tomu, že terénní úpravy – skládka zeminy i retenční nádrže jsou umisťovány do nezastavitelného a nezastavěného území, musí být podkladem pro vydání územního rozhodnutí závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny dle ustanovení § 149 odst. správního řádu.“ Uvedl Krajský úřad.

Chybělo geologické a hydrologické posouzení

U tak velkého záměru je to zarážející, ale je to tak. Stavebník neměl zpracováno ani řádné geologické a hydrologické posouzení: „Odvolací správní orgán dále zjistil, že řešení zemního valu a zasakovacích nádrží, nebylo navrženo na podkladě geologického a hydrologického posouzení. Geologické posouzení je nutné s ohledem na chráněné ložiskové území, poddolované území.

Hydrogeologické posouzení je nutné z hlediska posouzení změny odtokových poměrů včetně jejich vlivu na sousední pozemky. Hydrogeologický posudek …, který je součástí podkladů pro vydání povolení, je zpracován s cílem posouzení geologických a hydrogeologických poměrů zájmového území, z pohledu zjištění možného vodního zdroje pro zásobování výše uvedené zámečnické výroby, avšak posouzením poměrů v místě zemního valu, retenčních nádrží, staveb tří hal a zpevněných ploch se nezabývá. Z projektové dokumentace tak není zřejmé, jaký vliv bude mít rozsáhlá stavby vliv na změnu odtokových poměrů včetně vlivu na sousední pozemky.“

Stavebník musí zohlednit akustickou studii předloženou obcí

V odvolání jsme namítali, že stavebníkem zpracovaná hluková studie je zkreslená, což jsme podpořili 2 odbornými posudky. Krajský úřad k tomu uvedl, že stavebník se k nim musí explicitně vyjádřit. To považujeme za důležité, protože prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu námi dodané podklady prostě ignorovalo.

Závěr

Toto rozhodnutí ukazuje, že mnohdy má smysl, aby se obec bránila záměru, který je špatně připravený, příp. naddimenzovaný. Je ale potřeba se ozvat včas, nechat si zpracovat námitky k záměru a nebát se ani využít opravné prostředky v řízení.

Podle rozhodnutí KÚSK č.j. 028174/2026/KUSK ze dne 27.2.2026.

Naše další články k povolování výstavby najdete zde.