Stává se, že stavebníkům je velmi dobře známo, že jejich pozemek není pro výstavbu tak úplně košer, ale přesto požádají o povolení záměru a stavební úřad to tak trochu pokryje a vydání povolení, které je následně pro nejrůznější nezákonnosti zrušeno. Stavebníci se pak velice diví a dušují se, že o vadách vůbec, ale vůbec nevěděli. Podobný případ řešil NSS.
Nejvyšší správní soud řešil spor o to, jestli Magistrát města Brna rozhodl správně ve věci odvolání proti rozhodnutí o odstranění dočasné stavby, na jejímž místě chtělo stavět samo město Brno. Podstatné je, že úředníci městské části Bystrc vyloučeni už byli. Měli tedy být automaticky vyloučeni i „městští“ úředníci?
Nejvyšší správní soud se zabýval (opět) charakterem území pražské čtvrti, a to ve sporu, v rámci kterého se MČ Praha 5 snažila zabránit realizaci jednoho většího bytového domu. Bohužel byla neúspěšná. Bytové domy podle NSS do větších měst zkrátka patří.
Jedním typem záměrů, které mívají značný vliv na pohodu bydlení (kvalitu prostředí) vlastníků sousedních nemovitostí, jsou průmyslové a skladovací haly. Ty své okolí zatěžují zejm. hlukem, ale také dalšími imisemi (prach, vibrace, vibrace apod.) z pojíždějících nákladních aut, mohou vzhledem ke svým rozměrům zhoršovat pohledy (na místo výhledu na zeleň je zde nově výhled na obří plechovou „krabici“), problém může způsobovat také nedostatečně propracované řešení odtoku srážkových vod.
Mnohé obce bojují s tím, že si nejrůznější „vykukové“ načerno přestaví administrativní budovy nebo rodinné domy na ubytovny. Jejich obyvatelé pak obtěžují široké okolí a jen těžko se s tím něco dělá. Existují ale úřady, které takové nelegální úpravy nařídí odstranit a soudy je v tom podrží, jako třeba ten v Ústeckém kraji.
Podle nového stavebního zákona se už při povolování záměru nevydává stanovisko orgánu územního plánování, které by posuzovalo soulad záměru s územně plánovací dokumentací. Odpovědnost za správný výklad územního plánu tak leží na bedrech stavebního úřadu. Proto ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, skrze kterou se snaží úředníkům s nelehkým úkolem pomoct. Jedním z doporučení je spolupracovat s úřady územního plánování.
Máte pozemek a rádi byste na něm namísto klasického domu postavili jen mobilheim nebo třeba maringotku? Za jakých podmínek je to možné bez povolení stavebního úřadu?
Nejvyšší správní soud řešil spor o územní plán, který umožňoval výstavbu hřiště nedaleko obytné zástavby. Jedna obyvatelka se v důsledku toho obávala, že v lokalitě dojde k nárůstu hluku. NSS jí vzkázal, že se má bránit v rámci povolení záměru, neb územní plán je jen plán a v podstatě nic z něj neplyne. Je to trošku zvláštní argumentace, protože, dovedeno do důsledku, by se proti územnímu plánu v podstatě nemohl bránit nikdo.
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, která se týká mobilních domů. Materiál se věnuje problematickým otázkám povolování a kolaudace těchto „obydlí“.
Ústavní soud se postavil za Nejvyšší správní soud a potvrdil, že plánovací smlouva, která se týká kontroverzního záměru, může způsobit, že úředníci samosprávy budou vyloučeni z rozhodování.