Již jsme psali o rozsudku, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 každému z našich klientů přiznal za průtahy v řízení o odstranění stavby odškodnění převyšující 400 tisíc Kč. Ministerstvo se proti rozhodnutí odvolalo, ale Městský soud v Praze odškodnění snížil jen relativně nepatrně, o 18 tisíc Kč. Řízení trvalo 19 let.

Co v odvolání namítalo ministerstvo?

Žalované ministerstvo vyjádřilo přesvědčení, že v tomto případě je s ohledem na délku posuzovaného řízení odpovídající částka 18 500 Kč za jeden rok řízení. Ke složitosti řízení uvedlo, že výsledek činnosti stavebníků musel být přesně popsán, aby mohlo být rozhodnutí ve věci vykonatelné. Za tím účelem muselo být provedeno dokazování ohledáním na místě a zjišťováno vlastnictví, správní orgány musely též reagovat na množství podání stavebníků (námitky podjatosti, opakované návrhy na přerušení řízení atd.), což rovněž přispělo k délce řízení. Soud prvního stupně také dle žalovaného nedostatečně zohlednil počet instancí, když základní částku modifikoval pouze snížením o 20 %, ačkoliv daná věc byla opakovaně projednávána před správními orgány, krajským soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem ČR.

Základní částka měla být dle ministerstva z důvodu složitosti řízení snížena o 45 %. Dále pak nemělo dojít k navýšení základní částky pro chování poškozených, uvedla, když soud prvního stupně údajně duplicitně modifikoval základní částku v neprospěch žalovaného, když v rámci kritéria chování poškozeného navýšil základní částku
z důvodu průtahů na straně stavebního úřadu, což ale bylo zohledněno též v rámci kritéria postupu orgánu veřejné moci. Žalovaný nesouhlasil ani s tím, jak soud prvního stupně posoudil významu předmětu řízení pro poškozené.

Základní částka by měla být dle žalovaného s ohledem na nižší význam řízení pro žalobce snížena minimálně o 30 %. Z důvodu sdílené újmy pak mělo být odpovídající snížení v rozsahu 20-30 %.

Co k tomu řekl odvolací soud?

Městský soud konstatoval, že při určení samotné základní částky, postupoval soud prvního stupně správně, když v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 vycházel z částky 20 000 Kč ročně (v poloviční výši za první dva roky řízení). Tato částka se pohybuje v rozpětí, které je uvedeno v citovaném stanovisku Nejvyššího soudu, i když jde o samotnou horní hranici, což je plně odůvodněno tím, že šlo o řízení extrémně dlouhé, navíc o extrémně dlouhé správní řízení, které má zákonem dány lhůty, v nichž by mělo být skončeno.

Jako částečně důvodnou shledal odvolací soud pouze tu námitku žalovaného, že soud prvního stupně nesprávně posoudil význam řízení pro žalobce. Posuzované správní řízení o odstranění stavby nepatří mezi typy řízení, u nichž judikatura zvýšený význam předmětu řízení pro účastníka ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) zákona č. 82/1998 Sb., presumuje, což jsou typicky věci trestní, opatrovnické, nebo věci týkající se zdraví a života (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2800/2009).

Posuzované řízení mělo dopad na výkon vlastnických
práv k nemovitosti žalobců (zahradě s chatou), nicméně šlo toliko o nemovitost sloužící k rekreaci žalobců, nikoli tedy přímo o nemovitost, kde by uspokojovali svou základní potřebu bydlení. Navíc se řízení netýkalo samotné existence vlastnického práva žalobců. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že význam posuzovaného řízení pro žalobce byl standartní.

Ke sdílené újmě žalobců – manželů

Další námitky žalovaného již odvolací soud důvodnými neshledal. Správné bylo podle soudců snížení základní částky o 10 % z důvodu sdílené újmy, když žalobci jako manželé společně újmu sdíleli, což je i dle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 důvod pro snížení základní částky. Nicméně k zásadnějšímu snížení základní částky (žalovaný navrhoval o 20 % – 30 %) by bylo možno přistoupit jen v případě, že by šlo výrazně větší počet poškozených, kteří by újmu vzájemně sdíleli, nikoli pouze o dva.

Ke složitosti řízení

Odvolací soud zdůraznil, že z celkové délky řízení 19 let na fázi před správním soudem a Ústavním soudem připadala jen necelá čtvrtina řízení(4 roky a 4 měsíce), zbytek jde na vrub správních orgánů. Správní řízení má v § 71 správního řádu stanovené lhůty, v nichž by mělo být skončeno, které by se měly pohybovat nejdéle v řádu měsíců. V projednávaném případě však samotné správní řízení trvalo cca 14 let a 8 měsíců. Rozhodování v dalších (soudních) instancích se tedy na celkové délce řízení neprojevilo tolik, aby byl důvod pro snížení základní částky o více než 20%, jak učinil soud prvního stupně.

Zvláštní skutkovou složitost odvolací soud v tomto případě neshledal, konstatoval, že posuzování staveb je základním účelem a smyslem stavebních úřadů, stavební úřad by měl být schopen posoudit, zda vybudovaná stavba odpovídá stavebnímu povolení, územnímu plánu, či dalším předpisům a normám a to v zásadě ve lhůtě zákonem stanovené. Pro další snížení základní částky z důvodu skutkové složitosti tedy důvod dán nebyl.

Navýšení základní částky pro chování žalobců

Soud prvního stupně nepochybil, ani když základní částku zvýšil o 10 % z důvodu chování žalobců, kteří se snažili využívat prostředků k odstranění průtahů. Judikatura již dovodila, že sama skutečnost, že se účastník nepřiměřeně dlouze vedeného řízení pokusil o odstranění jeho průtahů podáváním stížností na ně, automaticky neznamená, že by mu mělo být přiznáno odškodnění ve vyšším rozsahu než účastníku, který si na průtahy v řízení nestěžoval.

Nicméně v konkrétním případě může dojít ke zvětšení újmy (frustrace) účastníka řízení, ve kterém dochází k průtahům navzdory úspěšným stížnostem na ně. Takto zvětšené újmě účastníka by měla odpovídat úvaha soudu o stanovení formy, popřípadě výše zadostiučinění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3172/2012). Tato situace dle zjištění soudu prvního stupně v posuzovaném případě nastala, když žalobci podávali stížnosti na průtahy, k průtahům však nadále docházelo.

Navýšení pro postup orgánu veřejné moci

Soudci městského soudu konstatovali, že správně došlo ke zvýšení základní částky z důvodu postupu správního orgánu, na jehož straně došlo k výrazným průtahům. Jak zjistil soud prvního stupně, na straně stavebního úřadu došlo k průtahům v celkové délce více než 7 a půl roku, což je výrazně více než třetina celkové doby řízení, zvýšení základní částky o 30 % tak bylo plně na místě.

Podle rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 70 Co 268/2022- 141.