Nejvyšší správní soud řešil zajímavou věc – kontinuitu závazných stanovisek. V posuzované věci šlo o to, že dotčený orgán vydal v rámci pořizování územního plánu stanovisko, ale závazné stanovisko vydané následně pro účely územního řízení tomuto prvnímu stanovisku neodpovídalo. Co k tomu řekl městský soud a co NSS, si řekneme v tomto textu.
Zajímavý případ řešil na MDŽ roku 2023 Nejvyšší správní soud. Týkal se územní rezervy. Konkrétně šlo o to, zda město správně vyložilo námitku navrhovatele požadující vymezení územní rezervy pro jihozápadní obchvat Nového Města nad Metují. Na to navazovalo zhodnocení rozhodnutí o této námitce a postupu krajského soudu, jenž územní plán zrušil nejen v části daného rozhodnutí, ale také v části vymezující zastavitelné plochy v místě územní rezervy.
Čas od času se Nejvyšší soud zabývá dovoláním, které se týká požadavku investora na náhradu škody za změnu územního plánu. Většinou po obci takový vlastník žádá desítky milionů korun jako „odškodné“ za to, na svých pozemcích nemůže realizovat rozsáhlou výstavbu. Protože obce mají mnohdy strach z toho, že tyto vysoké částky budou muset skutečně hradit, může pro ně být užitečný náš nejnovější článek o případu, který brněnský soud řešil v létě roku 2022.
V jedné obci v Ústeckém kraji schválili změnu územního plánu a dostali se před soud. Naštěstí obstáli, protože vlastník pozemků měl nesmyslné požadavky. Jestli vás zajímá jaké, přečtěte si náš nejnovější text o rozhodovací praxi českých soudů ve věcech územního plánování.
Otázka: Může obec v územním plánu nějak chránit nezastavěné území před nežádoucí výstavbou?
Otázka: Co je možné stavět v nezastavěném území?
Dnes máme radost, neboť se nám podařilo obhájit územní plán jednoho z našich „obecních“ klientů, který se dostal před soud se svým územním plánem. Ve snaze zabránit nežádoucí činnosti a mj. dodržet závazek z místního referenda, obec doplnila do územního plánu upřesnění regulace ploch VD – drobná a řemeslná výroba a skladování. Nově byl doplněn text, že přípustná není jen obecně výroba průmyslového charakteru, ale konkrétně pak výroba betonových směsí a výrobků z betonu, výroby asfaltových směsí, stavebních hmot apod.
Před týdnem jsme psali článek o tom, že není pravdou, že by obce po novele stavebního a energetického zákona neměly prakticky žádné možnosti, jak zabránit nežádoucí výstavbě větrných elektráren. Kupříkladu Hospodářské noviny mj. uváděly: „Novela energetického zákona označovaná jako lex OZE I zařadila větrné, ale i fotovoltaické elektrárny s výkonem nad jeden megawatt mezi veřejnou technickou infrastrukturu. Investoři při jejich stavbě už tedy nemusí žádat o změnu územního plánu, pokud je umístí v nezastavěném území obce. „Nutnost pořizování změny územního plánu v tomto případě odpadá,“ potvrzuje Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti. Výstavbu obnovitelných zdrojů v Česku by to tak podle něj mohlo usnadnit. „Zmenšuje se tím do […]
Nejvyšší správní soud rozhodoval o jedné stavební uzávěře. Vzhledem k tomu, že se právě stavební uzávěrou snaží mnohé obce řešit neutěšenou situaci s rozsáhlou výstavbou a nekvalitním územním plánem, je jistě dobré vědět, jak na tato opatření obecné povahy nahlížejí soudy (krajský i Nejvyšší správní podání vlastníků zamítly).
Ústavní soud v lednu 2023 vydal nález ve věci územního plánování. To se nestává tak často a můžeme jistě říci: díky bohu za to, protože ze strany ústavních soudců, kteří se územnímu plánování nevěnují do detailů (na rozdíl od těch z Nejvyššího správního soudu), to obvykle to nebývají šťastné a pro praxi přínosné zásahy. Pojďme se nyní podívat, o co šlo a jaké má nejnovější nález Ústavního soudu následky pro obce.