Soudní řád správní mění pravidla pro incidenční přezkum územních plánů. Soud už nemůže opatření v tomto typu přezkumu zrušit, rozhoduje se jen, jestli se územní plán pro konkrétní povolovací řízení použije nebo ne. Novým incidenčním přezkumem už se zabýval Krajský soud v Praze. Šlo o územní plán z roku 2006. I takto staré plány se mohou dostat k soudu a obce by na to neměly zapomínat.
Nejvyšší správní soud řešil poněkud komickou stížnost vlastníka nespokojeného s tím, že mu územní plán z roku 2022 vymezil na pozemku biokoridor. Tenkrát si toho ale pán nevšiml, a tak se pokoušel regulaci řešit až skrze návrh na zrušení změny, která ale pravidla pro jeho pozemek nijak neměnila. NSS si samozřejmě jen zaťukal na čelo a stížnost odmítl. Být vlastníkem, který se o svoje pozemky nestará, se holt nevyplácí.
Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším územním plánu. Rozsudek je obsáhlý, a tak si dovolíme článek rozdělit na několik částí a okomentovat je.
Krajský soud v Brně dostal možnost vyjádřit se k podmínce územní studie a etapizace (stanovení procenta zastavění jiných zastavitelných ploch) v územním plánu.
Jedna obec přijala nový územní plán, ve kterém dost zkrouhla možnosti výstavby. Na plochách pro bydlení totiž zakotvil za účelem méně intenzivní výstavby koeficient zastavitelnosti tak, že nezastavěná plocha musela tvořit nejméně 60 % výměry pozemku, a dále požadavek na minimální výměru zastavitelného pozemku (1 100 m2). Přes tuto přísnost obec u soudu vyhrála.
Ve 13. díle si povídáme o tom, že obecně sice vlastník nemá právo na to, aby obec pořídila změnu územního plánu podle jeho přání, ale existují určité specifické situace, kdy nepořízení změny může být nezákonným zásahem, nebo může být i důvodem pro hrazení způsobené újmy.
Územní plán Brna nemá potíže jen před krajským soudem, nedokáže obstát ani u NSS. NSS se zabýval poměrně zajímavou otázkou – co lze ještě považovat za stabilizovanou plochu a co už je plocha transformační?
Jihomoravské metropoli se s územním plánem vážně nedaří. Krajský soud zrušil další kousek jejího nového územního plánu. Již tradičním důvodem bylo naprosto chybějící odůvodnění. Tentokrát šlo o špatně vymezenou plochu veřejného prostranství.
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo návrh akceleračních oblastí, ve kterých se budou snáz povolovat soláry a větrníky. Do 1. června má každý možnost podat písemnou a hlavně odůvodněnou připomínku. To znamená, že by se obce, spolky i lidé měli co nejdřív podívat na grafickou část změny (mapu) a pokud se chtějí vyjádřit, neměli by otálet. Schválené akcelerační oblasti totiž budou závazné pro územní plány i pro rozhodování v území a proti výstavbě OZE v nich se bude už jen velmi těžko bránit.
Brněnský územní plán nemá v soudních sporech štěstí, ruší se jedna jeho část za druhou. To bohužel dokazuje, jak špatnou práci odvedl tým podílející se na jeho pořizování. V naší advokátní kanceláři jsme měli tu čest být u dalšího vítězného rozsudku. Opět museli soudci konstatovat, že Brno doslova odfláklo odůvodnění a naprosto svévolně zasáhlo do práv vlastníků.