Jihomoravské metropoli se s územním plánem vážně nedaří. Krajský soud zrušil další kousek jejího nového územního plánu. Již tradičním důvodem bylo naprosto chybějící odůvodnění. Tentokrát šlo o špatně vymezenou plochu veřejného prostranství.
Nejšetrnější dopravní napojení
Krajský soud řekl: „Nelze pak přijmout tezi, podle které do práv navrhovatelů napadená regulace nezasahuje, neboť odpůrce nemusí původní záměr nutně uskutečnit. Lze z toho naopak dovozovat, že přijaté řešení nebylo nezbytné, a nepřiměřeně proto zasahuje do práv navrhovatelů (tím krajský soud však nijak nepředjímá komplexní hodnocení přiměřenosti pro případnou další regulaci na dotčeném pozemku). Nutno podotknout, že jednotlivá tvrzení odpůrce jsou rozporná.
Na jednu stranu uvádí, že se o komunikačním propojení přes ulici Příkrou již neuvažuje, na druhou stranu ale tvrdí, že veřejný zájem na řešení přijatém v ÚP zde převažuje nad zájmy soukromými. Tím, zda veřejný zájem na přijaté regulaci v daném případě skutečně převažuje, se však v napadeném OOP nijak nezabýval. Stejně tak na žádném místě územního plánu nepoměřoval, které z možného dopravního napojení je nejšetrnější, ačkoliv při ústním jednání tvrdil, že právě zvolená varianta zasahuje do práv soukromých vlastníků v nejmenším rozsahu, a že je tedy zvolené řešení proporcionální.“
Odkaz na navazující řízení nestačí
Pak soudci dodali: „Jelikož tedy přijatá úprava představuje podstatný zásah do práv navrhovatelů, neobstojí argumentace odpůrce, že by otázky konkrétní volby dopravního napojení a zdůvodnění jeho nezbytnosti měly být předmětem až navazujících řízení a že jdou nad rámec podrobnosti územně plánovací dokumentace. Konkrétní technické parametry komunikace je skutečně třeba řešit až v rámci povolování příslušného stavebního záměru. Proto se soud těmito námitkami navrhovatelů blíže skutkově nezabýval. Úkolem územního plánu však je, aby zvolil konkrétní trasu komunikačního napojení.
Jinými slovy, územní plán nemusí přesně určit přesný průběh komunikace (tedy zda se zbuduje o metr více vlevo či vpravo), zda komunikace vyžaduje opěrnou konstrukci, či jaký bude její povrch atd. Je však zásadně třeba trvat na tom, aby určoval (s přesností odpovídající zvolenému řešení a místním urbanistickým poměrům), jakou trasou povede komunikační napojení určitého území. Nelze akceptovat, aby územní plán vymezil konkrétní trasu dopravního napojení na pozemcích soukromých vlastníků, aniž by vyjasnil, zda je skutečně takové napojení nezbytné, či dokonce aby již v době přijímání této regulace předpokládal, že zvolené řešení pravděpodobně využito nebude.“
Závěrem
Územní plán Brna ukazuje, jak důležité je odůvodnění. Pokud v územním plánu chybí, je v podstatě jasné, že bude u soudu problematická část územního plánu zrušena. Osobně jsme zvědaví na to, jak se s tisíci námitkami vypořádá pražský Metropolitní plán. Bude skutečně zdůvodněn tak, aby dostál požadavkům judikatury na zdůvodnění zásahů do vlastnického práva, nebo bude následovat svého brněnského kolegu a bude rušena jedna jeho část za druhou?
Podle rozsudku KS Brno čj. č.j. 66 A 1/2026-126 ze dne 16. 4. 2026
Více jsme o rozsudcích týkajících se Územního plánu města Brna psali zde.