Soudní řád správní mění pravidla pro incidenční přezkum územních plánů. Soud už nemůže opatření v tomto typu přezkumu zrušit, rozhoduje se jen, jestli se územní plán pro konkrétní povolovací řízení použije nebo ne. Novým incidenčním přezkumem už se zabýval Krajský soud v Praze. Šlo o územní plán z roku 2006. I takto staré plány se mohou dostat k soudu a obce by na to neměly zapomínat.

Pasivita právního předchůdce limituje soudní přezkum

Soud řekl: „Soudu nepřísluší hodnotit proporcionalitu přijatého řešení v první instanci. Může pouze posoudit, jak se s touto otázkou vypořádal správní orgán, který je tak zpravidla povinen učinit pouze na základě námitky, kterou vznesl navrhovatel. Jestliže právní předchůdce navrhovatelky neuplatnil v průběhu pořizování územního plánu řádně a včas námitky týkající se proporcionality napadeného OOP, a nedal tak odpůrkyni možnost se k této otázce vyjádřit, nemůže nyní soud činnost odpůrkyně nahrazovat a samostatně hodnotit a přezkoumávat proporcionalitu sporné regulace.

Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že navrhovatelka Pozemky nabyla až v roce 2013, a to od veřejnoprávních korporací. Jakkoliv soud rozumí tomu, že motivace k podání námitek takových subjektů mohla být výrazně menší, než by bývala motivace navrhovatelky jako soukromého subjektu, který Pozemky nabyl výhradně pro podnikatelské investiční účely, nezbývá mu než konstatovat, že ve světle citované judikatury mu nepříslušní hodnotit proporcionalitu sporné regulace v první instanci…

Byl-li předchozí vlastník (právní předchůdce) aktivní a uplatnil námitky vůči navrhovanému řešení, může další vlastník v pořadí (právní nástupce) úspěšně namítat nepřiměřenost regulace také před správními soudy. Nebyl-li právní předchůdce aktivní, vstupuje nový vlastník do jeho práv a povinností včetně toho, že jsou jeho možnosti domáhat se soudního přezkumu opatření obecné povahy omezené.“

Stařičké územní plány nemusely být odůvodněné

Na tomto místě je třeba připomenout, že šlo o prastarý územní plán z roku 2006, který ještě nebyl vydán ani jako opatření obecné povahy, ale šlo o obecně závaznou vyhlášku. Soud řekl: „. ÚP 2006, který sice z materiálního pohledu opatření obecné povahy představuje, byl formálně přijat usnesením zastupitelstva odpůrkyně dne 27. 12. 2006 a podle stavebního zákona 1976 byly jeho závazné části vydány obecně závaznou vyhláškou.

Obecně závazná vyhláška je právním předpisem, který vydávají zastupitelstva obcí v rámci územní samosprávy (čl. 104 odst. 3 Ústavy). Právní předpisy obecně odůvodnění obsahovat nemusí… stavební zákon 1976 povinnost územní plán odůvodnit neobsahoval. Proto chybějící odůvodnění není vadou územního plánu a z tohoto důvodu nelze shledat jeho nepřezkoumatelnost.“

Podle rozsudku KS Praha ze dne 26. 2. 2026, čj. č. j. 51 A 92/2025 – 101

Více textů, které jsme napsali k územním plánům, najdete zde.