V 10. Povídání o územním plánování se věnujeme tématu stavební uzávěry. Zaměřujeme se na to, jak nastavit územní a věcný rozsah stavební uzávěry, a to včetně konkrétních příkladů a tipů. Na závěr se dotkneme také časového rozsahu.
Je dobré, když územní plán řeší počty parkovacích stání. Vyhláška č. 146/2024 Sb. je pro potřeby řady samospráv nedostatečná – počítá 1 parkovací stání na 120 m2 plochy bytu – to je nedostatečné, protože když se postaví malé byty, tak do toho vejdou 2 nebo 3 byty a to znamená na 1 parkovací stání 3-6 aut. V 9. Povídání o územním plánování diskutujeme nad regulací parkovacích stání v územích plánech.
Soudních spory o Územní plán Brna stále probíhají a nějakou dobu ještě budou. Brnu se ale smůla lepí na paty – znovu totiž prohrálo a neubránilo územní rezervu v Medlánkách.
Nevyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, jak kvalitně je třeba zdůvodnit stanovisko krajského úřadu, podle kterého není třeba provádět SEA.
Jeden by řekl, že územní plán města jako je Brno, který se připravoval tolik let a prošel rukama celé čety pořizovatelů, architektů, urbanistů a advokátů, bude v pořádku a bude směle konkurovat územně plánovací dokumentaci malých obcí a měst. Opak je ale pravdou. Brněnská regulace čelí samé kritice. Krajský soud v Brně teď zrušil jeho další část.
Tématem 8. Povídání jsou plánovací smlouvy. Co to znamená, že plánovací smlouvy podle stavebního zákona jsou smlouvami veřejnoprávními? Jak smlouvy uzavírat a jakých chyb se vyvarovat? Na co si dát pozor, pokud chceme v územním plánu podmínit výstavbu uzavřením plánovací smlouvy? Jedná se o široké téma a určitě se mu ještě budeme věnovat v budoucnu.
Nejvyšší správní soud řešil další územní plán, ve kterém byly vymezeny plochy výroby a skladování a byla pro ně současně stanovena etapizace spočívající v tom, že výstavba na některých pozemcích byla podmíněna využitím 60 % rozsahu jiných ploch pro výrobu. Společnost vlastnící etapizované parcely s územním plánem nesouhlasila, ale její kasační stížnost nebyla úspěšná.
Před pár týdny jsme se obrátili na MMR s žádostí, aby byly výdejní boxy zařazeny mezi drobné stavby, neboť by to umožnilo regulovat je v územních plánech a současně by to nevyžadovalo žádné povolení. Paní ministryně ukázala, že neví vůbec nic o problémech, které má v gesci. Netuší ani, jak funguje územní plán a co je to drobná stavba.
Nejvyšší správní soud se zabýval jednou změnou pražského územního plánu, která dovolovala postavit bytové domy namísto bývalých mrazíren v Sedleci (a taky namísto nějakých ploch zeleně, ale to prý nebylo zase tak důležité). Zajímavé je, jak se soud vypořádal s argumentací, že jsou předražené pražské developerské bytové projekty realizovány ve veřejném zájmu. Babišova novela stavebního zákona, na kterou mnozí reagují hysterickými výkřiky o vyvlastňování, není v podstatě ani třeba.
Včera jsme dostali zajímavý dotaz, který si asi klade nejeden pořizovatel. Týká se totiž toho, jak proboha živého do 30. 6. 2026 správně vydat a následně doručit opatření obecné povahy – změnu územního plánu. Odpověď není vůbec snadná. Sice existuje metodika MMR, ale ta je bohužel podobně zmatená jako samotná právní úprava.