Včera jsme dostali zajímavý dotaz, který si asi klade nejeden pořizovatel. Týká se totiž toho, jak proboha živého do 30. 6. 2026 správně vydat a následně doručit opatření obecné povahy – změnu územního plánu. Odpověď není vůbec snadná. Sice existuje metodika MMR, ale ta je bohužel podobně zmatená jako samotná právní úprava.

Právní úprava doručování ÚPD v normálním režimu (po skončení bypassu)

Doručování územně plánovací dokumentace upravuje § 105 odst. 1 a 2 (pro novou ÚPD) a § 108 odst. 2 a 3 (pro změnu ÚPD) stavebního zákona. Z těchto ustanovení plyne, že je třeba, aby po schválení ÚPD zastupiteli obec zveřejnila svoji vlastní veřejnou vyhlášku na obecní úřední desce, skrze kterou se nová územně plánovací dokumentace vydá. Okamžik vyvěšení vyhlášky na úřední desce je okamžikem vydání ÚPD. 

Takto by měla postupovat i obec, jejíž vlastní úřad je pořizovatelem ÚPD. Stavební zákon nezná žádnou výjimku pro způsob vydání ÚPD.

Po vydání ÚPD pořizovatel vloží všechny potřebné dokumenty do NGÚP, u změny ÚPD ještě nechá zpracovat úplné znění, které také vloží do NGÚP. Pak zpracuje svoji vlastní veřejnou vyhlášku a tu vyvěsí na svou úřední desku. Teprve dnem doručení této druhé (pořizovatelské) veřejné vyhlášky nabývá ÚPD účinnosti. Veřejná vyhláška obce tedy není z hlediska doručování výsledné ÚPD relevantní.

Je otázka, jaký na toto všechno bude mít dopad Babišova novela stavebního zákona, kdy někdy bude pořizovatelem obec v samostatné působnosti a někdy orgán státní správy. Zatím si to nějak neumíme představit.

Potíže s bypassem: vydání ÚPD do 30. 6. 2026

Problém při doručování vydané ÚPD způsobilo přechodné ustanovení § 334b stavebního zákona, které mělo paradoxně přinést vyřešení neblahé situace s tehdy ne úplně funkčním národním geoportálem územního plánování. Podle § 334b odst. 3 totiž platí, že se § 105 odst. 2 a § 108 odst. 3 stavebního zákona, které doručování řeší, nepoužijí. Pořizovatel tedy nevydává žádnou svou veřejnou vyhlášku. Pro doručování opatření obecné povahy se do 30. 6. 2026 používá obecná úprava v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád.

Jak se tedy má postupovat? Bude třeba, aby zastupitelstvo schválilo výslednou podobu ÚPD a aby ji obec vydala skrze svoji veřejnou vyhlášku. To platí stejně.

V § 105 odst. 1 stavebního zákona se říká, že pořizovatel po vydání územně plánovací dokumentace pouze zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování (nebo někam na web pořizovatele, do 30. 6. 2026 jde o náhradní způsob zveřejňování dokumentů, ale není to už moc rozumné, stejně se vše bude muset do NGÚP celkem brzo nahrát). Pořizovatel nevydává žádnou svoji veřejnou vyhlášku.

Z toho plyne, že u novho územního plánu stačí opatření obecné povahy pouze vydat veřejnou vyhláškou obce. Od této vyhlášky se také odvíjí nabytí účinnosti nové ÚPD.

Pozor – spolu s veřejnou vyhláškou obce je třeba na úřední desku dát i veškerou dokumentaci nebo ve veřejné vyhlášce aspoň výslovně uvést konkrétní přesnou adresu, kde se dokumentace nachází. Tuto povinnost je možné splnit i tak, že se v podstatě zabijí dvě mouchy jendou ranou a pořizovatel rovnou splní svoji povinnost podle § 105 odst. 1 a dokumenty vloží do NGÚP nebo na svůj web. Podle § 334b odst. 6 pak musí pořizovatel zaslat adresu uložení nadřízenému orgánu.

Nový územní plán je samozřejěm ještě třeba opatřit záznamem o účinnosti.

Potíže s bypassem a  změnou ÚPD

Mnohem složitější je to u změny ÚPD. Tam je totiž formálně podle požadavků stavebního zákona třeba, aby bylo nejprve vydáno samotné OOP, aby mohl pořizovatel v souladu s § 108 odst. 2 následně nechat zpracovat úplné znění a toto spolu se změnou vložit do NGÚP (nebo zase někam na svůj web). Bez vydání pořizovatel úplné znění nemůže nechat zpracovat. Současně je zřejmě třeba pro nabytí účinnosti změny ÚPD, aby bylo toto zveřejněno současně se změnou, jinak nemůže změna nabýt účinnosti.

Píšeme, že by zřejmě mělo být se schválenou změnou zveřejněno i úplné znění, aby změna mohla nabýt účinnosti, protože není úplně jisté. Požadavek na zveřejnění úplného znění současně se změnou je totiž obsažen v § 108 odst. 3, který se nemá používat. Ve správním řádu se o žádném úplném znění logicky nehovoří.

Co tedy s tím? Naprosto formálně čisté by bylo, kdyby obec po schválení změny zastupiteli vydala ÚPD skrze svoji veřejnou vyhlášku. Pak pořizovatel bude mít vydané OOP a může připravit úplné znění. Co ale dál? Zřejmě by pak měla obec znovu zveřejnit veřejnou vyhláškou už jednou vydanou změnu a k ní připojit úplné znění. Teprve od této druhé vyhlášky by se odvíjelo nabytí účinnosti.

Je to ale tak šílené, že si myslíme, že žádný soud na světě neodsoudí obec, která to udělá tak, že po schválení změny zastupiteli nebude nic vydávat a nechá si od pořizovatele rovnou připravit úplné znění. Teprve takto všechno najednou vydá jednou veřejnou vyhláškou, jak se to ostatně dělalo doteď podle starého dobrého stavebního zákona.

Je opět důležité myslet na to, aby na úřední desce obce buď byly všechny dokumetny (změna i úplné znění), anebo aby alespoň vyhláška odkazovala na místo, kde tyto dokumetny vyvěsil pořizovatel. Po vydání změny každopádně pořizovatel musí, ať už jsou nebo nejsou na úřední desce zveřejněny, všechny dokumenty vzít a dát je buď do NGÚP nebo na svůj web. Podle § 334b odst. 6 pak musí pořizovatel zaslat adresu uložení nadřízenému orgánu.

Úplné znění je ještě třeba opatřit záznamem o účinnosti.

Věříme, že kvůli hloupě sepsanému stavebnímu zákonu a jeho ještě horším novelám nebudou soudy na obce přísné a nebudou jim dělat zbytečné problémy, protože tím, že se nebudou dělat dvě veřejné vyhlášky, se nikomu skutečně nezasáhne do práv.

Více našich textů k územním plánům najdete zde.