Územní plán Brna nemá potíže jen před krajským soudem, nedokáže obstát ani u NSS. NSS se zabýval poměrně zajímavou otázkou – co lze ještě považovat za stabilizovanou plochu a co už je plocha transformační?

Kdy už jde o transformaci?

V posuzované věci šlo o spor, jestli na charakter lokality má vliv přítomnost řady bytových domů a zda území s řadou bytových domů lze považovat za stabilizovanou lokalitu pro bydlení v rodinných domech nebo je nutné vymezit plochu transformační, pokud má být v území s rodinnými a bytovými domy umožněna už jen výstavba rodinných domů.

NSS řekl: „V návaznosti na posouzení otázky charakteru území bude odpůrce rovněž muset opětovně zhodnotit, zda nový územní plán skutečně posuzovanou plochu stabilizuje. Pokud by odpůrce vyhodnotil charakter území tak, jak ho vyhodnocuje navrhovatel, jednalo by se pravděpodobně právě o plochu, která nezná rozdíl mezi bydlením v rodinných domech a v domech bytových. I v takovéto lokalitě je přípustné, aby územní plán výstavbu přípustnou podle dříve platného územního plánu omezil. Nicméně pak již takovou plochu nelze označit za plochu stabilizovanou, ale bylo by nezbytné, aby s ní územní plán pracoval jako s plochou změn, jelikož znemožnění výstavby bytových domů by takovou změnu bezpochyby představovalo.

Zároveň by v územním plánu muselo být řádně vysvětleno, proč dochází k této změně regulace na dané ploše, která neodpovídá faktickému stabilizovanému stavu území. Územní plán se tedy částečně charakteru území věnoval, nicméně Nejvyšší správní soud má na základě podkladů doložených navrhovatelem pochybnosti o tom, zda lze obecné závěry týkající se preference zachování stávajícího charakteru území bez dalšího aplikovat na situaci navrhovatele, resp. zda v případě posuzovaného území územní plán skutečně stávající charakter území zachová, nebo jej nově vymezuje.“

Brno neumí územní plán odůvodnit

V každém případě další část Územního plánu Brna u soudu neobstála proto, že (zase) nebyla zdůvodněná.  Pokud totiž odůvodnění v územním plánu chybí, je v podstatě jasné, že bude u soudu problematická část územního plánu zrušena. Je dobře, že soudy měří stejně Brno jako jakékoliv malé obci bez ohromného aparátu úředníků a projektantů.

Osobně jsme zvědaví na to, jak se s tisíci námitkami vypořádá pražský Metropolitní plán. Bude skutečně zdůvodněn tak, aby dostál požadavkům judikatury na zdůvodnění zásahů do vlastnického práva, nebo bude následovat svého brněnského kolegu a bude rušena jedna jeho část za druhou?

Podle rozsudku NSS čj. 5 As 187/2025 – 102 ze dne 17. 4. 2026.

Více jsme o rozsudcích týkajících se Územního plánu města Brna psali zde.