V jedné malé obci s asi 230 obyvateli si několik lidí koupilo pole, rozparcelovalo jej a když se pořizoval nový územní plán, začali majitelé pozemků tlačit na zastupitelstvo, aby z orné půdy udělalo zastavitelnou plochu, na které by se mohla postavit řada rodinných domů. Obec jim vyhověla jen částečně, protože neměla zájem na tom, aby se nějak výrazně rozrůstala, což se samozřejmě vlastníkům nelíbilo. Naštěstí dal ale soud za pravdu obci. Jsme rádi, že jsme mohli samosprávě pomoct s odůvodněním regulace i u soudu.
Stává se, že vlastníci se brání proti stavební uzávěře nebo územnímu plánu s tím, že mají vůči svým pozemkům legitimní očekávání, že se bude stavět, protože disponují pravomocným rozhodnutím o dělení pozemků (tzv. parcelace). Co si o tomto argumentu myslí soudy?
V polovině prosince rozhodoval Nejvyšší správní soud další zajímavou věc týkající se územního plánování. Předmětem sporu tentokrát byla otázka, zda stavební úřad může zamítnout žádost o rozdělení pozemku s odkazem na rozpor s územním plánem. Jaká byla odpověď od špiček naší justice, se dozvíte v našem článku.