Na webu Ústavu územního rozvoje najdou obce a pořizovatelé aktualizovanou příručku s názvem Dotčené orgány v územním plánování. Publikace obsahuje přehled orgánů, které vydávají stanoviska jak k návrhu územně plánovací dokumentaci, tak k územnímu opatření o stavební uzávěře.
Správní soudy se vyjádřily k povaze jednoho zajímavého institutu stavebního zákona – územně plánovací informace. Znal ho starý stavební zákon a upravena je i zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Smysl předběžné informace spočívá kupř. v tom, že se vlastníci pozemků nebo investoři dozvědí včas, ještě před přípravou projektu, co jim územní plán umožňuje na jejich pozemcích realizovat. Díky tomu se mohou rozmyslet, jak a co budou vůbec chtít stavět a nemusí dojít k neshodám a zbytečným problémům a zdržením. Má ale i jiné využití.
Na podzim 2024 vyslovil Krajský soud v Praze zajímavý názor k ošemetnému § 307 odst. 2 nového stavebního zákona, ze kterého plyne, že pasivní vlastník (ten, kdo neuplatnil připomínky v rámci veřejného projednání územního plánu) nemůže jít k soudu a dožadovat se zrušení daného opatření obecné povahy. Konkrétně soudci řešili, zda je či není možné § 307 odst. 2 použít i na územní plány pořizované podle starého stavebního zákona. Protože jde o důležitou otázku, dovolujeme si tentokrát delší citaci z rozsudku.
Rozhodování se mezitím, jestli se použije nový stavební zákon, nebo ten starý, je poměrně obtížnou disciplínou a nepochybně ještě bude probíhat řada sporů o to, jestli se při územním plánování nebo povolování záměru postupovalo správně.
V praxi jsme se několikrát setkali se zajímavým problémem – obec má připravený návrh územního plánu nebo jeho změny pro veřejné projednání nebo už jde o opakované veřejné projednání a najednou se zjistí, že jsou v něm obsaženy prvky regulačního plánu, i když rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace (pokud se postupuje podle starého stavebního zákona) ani schválené zadání (postupuje-li se podle starého stavebního zákona nebo podle nového stavebního zákona) neříká, že by měl být pořízen územní plán s prvky regulačního plánu. Obec se v takové situaci dostává do potíží, které nejdou vyřešit žádným jednoduchým postupem.
V posledních dnech jsme se setkali s návrhy několika územních plánů s prvky regulačního plánu, ve kterých se vyskytovaly chyby. Je nám jasné, že jde o poměrně složitou problematiku, a tak jsme se rozhodli sepsat pár řádků o tomto typu územně plánovací dokumentace, přičemž se zaměříme na obsah textové a grafické části. Doufáme, že budou k užitku obcím, projektantům, pořizovatelům nebo i dotčeným vlastníkům.
Krajský soud v Praze zrušil část územního plánu další středočeské obce, která se rozhodla nově vymezit zastavitelnou plochu o přibližné výměře 4,98 ha s funkčním využitím smíšené obytné – venkovské (SV) ve 3. zóně Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Už z tohoto stručného popisu je zřejmé, že se rozhodnutí soudu není co divit, neboť navrhovatel namítal řadu závažných pochybení jako je nedostatečné posouzení vlivu na životní prostředí a dopadů na CHKO nebo to, že se obec opírala o „prošlé“ dělení pozemku a o umístění inženýrských sítí a pozemních komunikací, neaktuální urbanistickou studii.
Než nabyl účinnosti nový stavební zákon, používaly se jako právní základ pro jednání s investory tzv. zásady či metodiky. Řada obcí a měst tak disponuje přebujelým textem plným nadbytečných klauzulí, který po nabytí účinnosti nového stavebního zákona přináší více potíží než užitku. Zásady totiž nejsou schopny zachytit variabilitu situací, které vytváří „stavební život“, vytváří překážky pro jednání a stejně nejsou schopny nahradit dobře sepsanou smlouvu.
Otázka: je možné někde najít kompletní přehled dotčených orgánů v řízeních podle nového stavebního zákona?
V § 130 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) se píše, že plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.