Nový stavební zákon stále rozděluje dvě fáze pořizování územně plánovací dokumentace – společné jednání o návrhu zejména s dotčenými orgány a veřejné projednání návrhu s veřejností. Jak na sebe tyto dvě fáze navazují a je skutečně možné sloučit veřejné projednání se společným jednáním?
Nový stavební zákon je v řadě otázek dost ošemetný a nejasný, což v praxi může dělat problémy. Jedním z náročnějších úkolů je určit den konání veřejného projednání ve vztahu k okamžiku vyvěšení veřejné vyhlášky, skrze kterou je oznámeno.
Nový stavební zákon, stejně jako jeho předchůdce, umožňuje obcím, aby uzavřely smlouvu s „létajícím“ pořizovatelem, čímž se i z úřadu malé samosprávy stane pořizovatel územního plánu nebo stavební uzávěry či územní studie. Má to řadu výhod.
Jestli byste chtěli mít dobrý územní plán, ale pořád máte nezodpovězené otázky ohledně rizika placení náhrad vlastníkům, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory, územním plánům a náhradám za jejich změny se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu náhrady škody a územního plánování. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Náhrady investorům za změnu územního plánu ve 100 otázkách a odpovědích“.
Jestli byste chtěli mít dobrý územní plán, ale pořád máte nezodpovězené otázky ohledně rizika placení náhrad vlastníkům, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory, územním plánům a náhradám za jejich změny se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu náhrady škody a územního plánování. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Náhrady investorům za změnu územního plánu ve 100 otázkách a odpovědích“.
Pokud byste rádi plánovací smlouvy uzavírali, ale pořád máte nezodpovězené otázky, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory a územním plánům se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu plánovacích smluv. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Plánovací smlouvy ve 100 otázkách a odpovědích“.
Pokud byste rádi plánovací smlouvy uzavírali, ale pořád máte nezodpovězené otázky, pak právě teď čtete ten správný manuál od odborníků, kteří tématu skutečně rozumějí. Smlouvám s investory a územním plánům se v naší advokátní kanceláři věnujeme řadu let. Díky tomu máme unikátní zkušenosti. Rozhodli jsme se o ně podělit a dát dohromady alespoň 100 otázek a odpovědí k tématu plánovacích smluv. Postupně je budeme zveřejňovat v jednotlivých dílech publikace „Plánovací smlouvy ve 100 otázkách a odpovědích“.
Obce, které mají vydané stavební uzávěry pořizované ještě za účinnosti starého stavebního zákona (č. 183/2006), mají již jen necelé 3 měsíce na to, aby stavební uzávěry nechaly prověřit způsobem, který požaduje nový stavební zákon. Co se stane, pokud tak neučiní?
V našem předchozím článku jsme psali o nové metodice MMR k vydávání územně plánovací dokumentace v přechodném období podle „bypassové novely“ zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Ministerstvo v metodice píše, že se v přechodném období jako celek nepoužije § 108 odst. 3 stavebního zákona. Ten zní takto: Změnu územně plánovací dokumentace, úplné znění územně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti.
Ministerstvo pro místní rozvoj svým novým metodickým sdělením hodilo pomyslnou bombu do procesu zveřejňování územně plánovací dokumentace a stavebních uzávěr. Doporučujeme všem obcím a pořizovatelům, aby se urychleně seznámili s tím, jak by se dle ministerstva mělo postupovat. Současně je třeba dodat, že je absolutně nejisté, jak se budou na všechno dívat soudy a kolik územních plánů a stavebních uzávěr vůbec toto „řádění“ přežije. Metodika MMR se týká zejména postupu v přechodném období, zčásti má ale relevanci i do budoucna, až se bude pořádně používat Národní geoportál územního plánování (NGÚP).