Senát 11. června 2025 projednával novelu energetického zákona. Tento zákon měl ještě o rok odsunout povinnost bezpodmínečně používat Národní geoportál územního plánování pro zveřejňování. Jenže plány jaksi nevyšly a Senát novelu vrátil Poslanecké sněmovně. Znamená to, že od 1. 7. 2025 plně nabíhají povinnosti podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon spojené se zveřejňováním v Národním geoportálu územního plánování.
Nový stavební zákon přinesl do praxe spoustu zmatku. Obce i pořizovatelé mají mnoho otázek, na které jen složitě hledají alespoň nějakou kloudnou odpověď. Jedním z dotazů je, jak správně naložit s návrhem vyhodnocení připomínek, které pořizovatel obdržel k návrhu územního opatření o stavební uzávěře. Je zapotřebí poslat návrh vyhodnocení dotčeným orgánům, aby mohly ještě jednou uplatnit stanovisko, jako u pořizování územně plánovací dokumentace nebo ne?
Plánovací smlouvy musí podle § 132 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon schvalovat zastupitelstvo. Co když ji ale schválí pouze rada? Je taková smlouva absolutně neplatná nebo nezákonná?
V praxi se někdy setkáváme s tím, že by obce rády změnily již schválené zadání územně plánovací dokumentace, ať už proto, že samy na něco zapomněly, nebo proto, že se jim se zpožděním ozvali vlastníci, kteří by chtěli mít zastavitelné pozemky. Podle našeho názoru to nový stavební zákon neumožňuje.
Senát bude v červnu projednávat novelu energetického zákona. Tento zákon bude mít vliv i na územní plánování, protože o rok odsouvá povinnost používat Národní geoportál územního plánování.
Jednou z nepříjemností spojených s veřejnoprávní plánovací smlouvou, kterou obce uzavírají se stavebníky, pokud chtějí řešit budování potřebné veřejné infrastruktury, je fakt, že se na veřejnoprávní smlouvy nevztahuje řada ustanovení občanského zákoníku.
Otázka: Pokud jako podklad pro změnu územního plánu je vypracovaná územní studie a bude se jednat o pořízení ÚP s regulačními prvky – jakým způsobem během samotného pořizovacího procesu změny územního plánu se tato územní studie do procesu promítne? Bude se v nějaké fázi zasílat dotčeným orgánům?
Otázka: Jako pořizovatel územního plánu dle nového stavebního zákona jsem obdržela žádost o změnu ÚP, dvě stanoviska krajského úřadu a návrh zadání dle § 109 odst. 3 stavebního zákona, jde tedy o tzv. kvalifikovaný podnět. Tuto žádost předložím zastupitelstvu na jeho nejbližším jednání – je potřeba k tomu psát stanovisko pořizovatele?
Otázka: Podle jakého paragrafu dle nového stavebního zákona se žádá o závěrečné stanovisko nadřízený orgán po proběhlém veřejném projednání? A vydává se vůbec?
V dubnu 2025 vstoupila v účinnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Zajímavé je, že během projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně načetla paní poslankyně Olšáková pozměňovací návrh se týkal vztahu veřejných zakázek a plánovacích smluv. Nakonec se sice součástí ZZVZ nestal, ale do budoucna by se o tomto řešení rozhodně uvažovat mělo. Vztah plánovacích smluv a veřejných zakázek je dnes totiž nevyjasněný a může se jednat o potenciální neuralgický bod vyjednávání s investory.