Stavební zákon řeší to, co se stane po zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části, v § 114. Bohužel, stejně jako mnoho jiných jeho ustanovení, ani toto není zrovna nejprecizněji formulováno a zasloužilo by si při některé novelizaci doladit.
Opakovaně dostáváme dotazy, zda se dodatečně povolují stavby, které byly zbudovány v minulosti bez toho, aby vlastník získal územní souhlas či splnil jiné náležitosti (kupř. ohlášení) pro jejich realizaci, pokud současně tyto stavby splňují definici drobné stavby podle Přílohy č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb. (nový stavební zákon).
Máte pozemek a rádi byste na něm namísto klasického domu postavili jen mobilheim nebo třeba maringotku? Za jakých podmínek je to možné bez povolení stavebního úřadu?
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon přináší několik novinek do projednávání změn územního plánu. Už jsme psali o tom, jak se má správně zahájit proces pořizování změny. Tentokrát se zaměříme na to, jak se (ne)projednává návrh zadání změny územního plánu.
Plánovací smlouvy jsou pro každou obec i město přínosné, protože pomáhají s financováním veřejné infrastruktury, ale jsou i pořádnou výzvou. Nový stavební zákon situaci ještě zkomplikoval, protože se z civilních dohod s investory staly veřejnoprávní smlouvy. S těmi je spojeno mnoho pravidel a požadavků a mohou se snadno stát předmětem přezkumu u krajského úřadu nebo skončit u soudu.
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou metodiku, která se týká mobilních domů. Materiál se věnuje problematickým otázkám povolování a kolaudace těchto „obydlí“.
Krajský úřad Olomouckého kraje přišel s poněkud absurdním výkladem právní úpravy plánovacích smluv. Úředníci z Hané totiž tvrdí, že i když smlouva se stavebníkem obsahuje závazky, které jsou považovány za veřejnoprávní a zmiňovány jako možný obsah plánovací smlouvy podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, neznamená to ještě, že by se mělo jednat o veřejnoprávní smlouvu.
Nový stavební zákon skrývá spoustu „úžasných“ pokladů a překvapení, která na pořizovatele a obce vykouknou v tu nejméně vhodnou dobu. Jedním z nich je přechodné ustanovení § 323 odst. 8.
Obce se často bojí vydat stavební uzávěru, protože to vede ke sporům s investory. Soudy jsou přitom v naprosté většině případů na straně obcí. Dá se říct, že když samosprávy neudělají velkou procesní chybu nebo není odbyté odůvodnění územního opatření, existuje značná naděje na úspěch. Uvedené znovu potvrdil Nejvyšší správní soud, když nevyhověl návrhu vlastníků pozemků na zrušení stavební uzávěry.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 109 odst. 1 písm. e) říká, že o změně územního plánu rozhoduje zastupitelstvo mj. z podnětu občana obce nebo osoby, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Co se myslí „jinými věcnými práva“?