Poslanecká sněmovna včera schválila v prvním čtení novelu stavebního zákona, která se týká zveřejňování v Portálu stavebníka a v Národním geoportálu. Pokud bude legislativní proces řádně dokončen, budou v brzké době stanovena dvě přechodná období, ve kterých budou orgány veřejné správy používat staré systémy.
Podle § 123 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) platí, že územní opatření o stavební uzávěře se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let. Protože nový stavební zákon obsahuje zoufale málo přechodných ustanovení, není zřejmé, jak uvedený požadavek dopadá na stavební uzávěry vydané podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, a to kvůli § 326 odst. 3 nového stavebního zákona. V tomto ustanovení se totiž uvádí: Obsahují-li územní opatření o stavební uzávěře omezení, která nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se k těmto omezením při rozhodování nepřihlíží.
Poskytování tzv. plánovacích informací doznalo podle nového stavebního zákona zajímavých změn. Jako agenda už nenáleží úřadu územního plánování, ale stavebním úřadům. Je logické, že obce a města tápou, jak přesně věc řešit, a tak stavební úřady a orgány územního plánování různě spolupracují.
To, jak mají vypadat veřejné vyhlášky, které se během procesu územního plánování ocitají na úředních deskách, je tu a tam předmětem soudního sporu. Nový stavební zákon situaci ještě zkomplikuje, protože kombinuje zveřejňování v Národním geoportálu územního plánování s doručováním informací veřejnou vyhláškou pořizovatele. Pojďme se proto podívat na to, co k veřejné vyhlášce říká soud.
Otázka: Co je zahrnuto do zastavěného území, pokud dojde ke zrušení územního plánu?
Otázka: Musí podnět vlastníka ke změně územního plánu obsahovat také návrh zadání?
Otázka: Stačí, aby stavební uzávěra měla jako přílohu hlavní výkres územního plánu?
Otázka: Co stavební zákon myslí domem pro dostupné nájemní bydlení?
Nový stavební zákon je napsaný prostě v lecčem špatně, o tom se nedá pochybovat (asi hlavně proto, že jej tvořili advokáti na zakázku Hospodářské komory, a nikoliv zkušení legislativci). Těm, kdo jej musí v praxi aplikovat, hází jen klacky pod nohy a řadu nástrah připravil i pro samosprávy. Jednou z nich je fakt, že přestaly existovat regulační plány na žádost. Problém to je pro územní plány, které další rozvoj a výstavbu podmínily právě pořízením regulačního plánu na žádost.
V rámci naší minisérie o plánovacích smlouvách podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon se dostáváme k ošemetné otázce: Má investor nárok na uzavření plánovací smlouvy? Pokud ano, v jaké situaci? Pojďme se podívat na paragrafy a judikaturu.