Plánovací veřejnoprávní smlouvy podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (stavební zákon) musí vždy schvalovat zastupitelstvo (§ 132 odst. 1 stavebního zákona). Děje se tak klasickým usnesením, kterým se schvalují i jiná právní jednání obce. Na základě takového usnesení ještě nedošlo k uzavření smlouvy, k tomu bude potřeba ještě dalšího navazujícího jednání starosty, který zastupuje obec navenek a projevuje její vůli. Tím teprve bude smlouva uzavřena.
V některých opatřeních obecné povahy pořizovaných podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) se lze v praxi setkat s větou zhruba tohoto znění: „Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dle § 173 odst. 1 správního řádu patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky oznamující její vydání.“ Bude to ale správně i po 1. 7. 2026 (tj. po skončení přechodného období podle bypassu)? Podle našeho názoru ne, protože nový stavební zákon jednoduše řeší doručování jinak, než tomu bylo dříve.
Každá obec, ve které se hodně staví, zná velmi důvěrně trable, které z toho plynou: chybí místa ve školkách, nedostačuje kanalizace ani vodovod, schází zeleň a vůbec veřejná prostranství, není dost komunikací ani chodníků. Tyto problémy je možné z velké části eliminovat skrze dobrou regulaci v územním plánu, kdy je třeba buď sáhnout k úplnému zrušení zastavitelných ploch nebo ke zpřísnění regulace. Obce se v takových situacích bojí změnit územní plán, protože nad nimi visí hrozba milionových náhrad za tzv. zmařené investice. Obavy jsou přitom často zbytečné, protože investoři nesplní náročné podmínky stavebního zákona.
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) neřeší úplně srozumitelně postup pořizování územního opatření o stavební uzávěře. Konkrétně může působit potíže způsob projednávání návrhu stavební uzávěry s dotčenými orgány a veřejností. Proto jsme si řekli, že by bylo dobré se tomuto tématu věnovat.
Prezentaci Venduly Zahumenské ze semináře Nový stavební zákon a územní plánování: na co si dát pozor najdete ke stažení zde.
Každá obec, ve které se hodně staví, zná velmi důvěrně trable, které z toho plynou: chybí místa ve školkách, nedostačuje kanalizace ani vodovod, schází zeleň a vůbec veřejná prostranství, není dost komunikací ani chodníků. Tyto problémy je možné z velké části eliminovat skrze dobrou regulaci v územním plánu. Stačí dobře promyslet etapizaci a podmíněnost výstavby, pořídit územní plán s prvky regulačního plánu a nedovolit zastavět každičký volný metr čtvereční třeba s odkazem na nutnost chránit zemědělskou půdu a řešit dopady změny klimatu. Pokud k tomu obec přidá ještě plánovací smlouvy, podle kterých budou stavebníci povinni se podílet na dobudování potřebných kapacit čističky odpadních vod, školy nebo chodníků a silnic, pak […]
Dostal se k nám velmi zajímavý dotaz, nad kterým by měly zbystřit všechny samosprávy i pořizovatelé. Zní takto: Co musí obec udělat, aby správně vydala (tedy nikoli oznámila) územně plánovací dokumentaci podle § 104 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon? Stačí schválení usnesení zastupitelstva a předání schválené územně plánovací dokumentace pořizovateli? Nebo musí obec nejprve schválenou územně plánovací dokumentaci sama oznámit vlastní veřejnou vyhláškou na své úřední desce a teprve pak může pořizovatel vložit vše potřebné do Národního geoportálu územního plánování a zveřejnit vlastní vyhlášku oznamující předmětnou územně plánovací dokumentaci?
Ve VeKLEPu se objevil nový dokument – návrh novely stavebního zákona z pera Středočeského kraje. Navrhuje se, aby obce měly možnost vydávat obecně závazné vyhlášky, skrze které by byla upravena pravidla pro stanovení přiměřeného odvodu za zvýšení hodnoty pozemku při pořizování územně plánovací dokumentace. Cílem zavedení nového poplatku je podle návrhu podpora rozvoje území obce.
Veřejný ochránce práv se již řadu let angažuje ve věci podivné výstavby výškové budovy Šantovka v Olomouci. Ombudsman podal tzv. žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí, kterým Magistrát města Olomouce umístil problematický záměr. Krajský soud žalobu odmítl, protože prý ochránce neprokázal veřejný zájem. Nejvyšší správní soud jeho usnesení zrušil v lednu 2024. Dospěl tehdy k závěru, že závažným veřejným zájmem může být v daném případě zájem na nestranném rozhodování správního orgánu. Krajský soud poté žalobu opět odmítl, protože (ve zkratce) o žádnou systémovou podjatost jít nemohlo, za to se dočkal dalšího zrušení svého usnesení.
Veřejnoprávní plánovací smlouvy uzavírané podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) budou zajisté předmětem řady sporů, přičemž jednou z příčin bude jejich mimořádně nekvalitní právní úprava obsažená v § 130 – 132 stavebního zákona. Zajímavou otázkou, kterou budou soudy řešit, bude snaha investorů zasahovat naprosto bezskrupulózně do procesu územního plánování a zavazovat obec k tomu, aby přijala územně plánovací dokumentaci v konkrétním znění, které umožní realizaci prosazovaného záměru.