Velmi nepromyšlená a nekvalitně sepsaná novela stavebního zákona, kterou tlačí vláda (a hlavně developeři), přináší razantní změny i pro úředníky – pořizovatele územních plánů. Je naprosto pochopitelné, že mohou mít z velkých změn obavy a pociťovat značnou nejistotu. To platí zejména v situaci, kdy se nezdá, že by se problémem třeba takové MMR nějak zvlášť trápilo a s pořizovateli komunikovalo na rovinu.
Babišova novela může vyřešit výdejní boxy lusknutím prstů! A proč by je vůbec měla řešit? Ministerstvo pro místní rozvoj totiž přišlo s absurdní argumentací, že výdejní boxy nejsou výrobky plnící funkci stavby a není je tedy možné regulovat v územních plánech. Vysvětlujeme, proč s názorem ministerstva nesouhlasíme. Na konci máme i návrh, co se dá s výdejními boxy dělat hned teď. Čtvrté povídání o územním plánování je dostupné zde. Náš podrobnější text k výdejním boxům najdete tady.
Server Česká justice informuje o tom, že se ministryně pro místní rozvoj chystá předložit komplexní pozměňovací návrh projednávané novely stavebního zákona. Proto jsme se dnes obrátili také na ni s žádostí, aby pomohla obcím a městům a zařadila výdejní boxy a podobná zařízení mezi drobné stavby.
Dnes jsme oslovili Andreje Babiše, aby v rámci projednávané novely stavebního zákona pomohl i obcím a městům a zařadil mezi drobné stavby výdejní boxy a podobná zařízení.
Stále dokola se objevují stížnosti obcí a měst nebo jejich občanů na výdejní boxy, které překáží ve veřejné prostoru a hyzdí ho. Ačkoliv se boxy nastrkané doslova kdekoliv mnohým nelíbí, z ne zcela pochopitelných důvodů starostky a starostové přijali bez znatelného odporu argumentačně naprosto nepodložené tvrzení ministerstva pro místní rozvoj, že s boxy nejde nic dělat a že si je zkrátka musí nechat líbit.
Jedno z těch drsnějších ustanovení Babišovy novely stavebního zákona říká, že se v podstatě nemusí při povolování záměrů respektovat územní plán nebo vymezené zastavitelné území. Jedná se o čistou svévoli, ale evidentně to stávající vládě přijde v pořádku. Veřejné zájmy a zájmy sousedů nikoho nezajímají. Na druhou stranu si určitě nebudou stěžovat developeři.
Je vtipné, co všechno je dnes v legislativním procesu možné. Třeba vymyslet koncept „nepodstatné změny územního plánu“. Co to přesně podle představ Babišovy vlády a developerů je?
Každý, kdo chce, aby obec změnila územní plán, se dnes musí s podnětem obrátit na zastupitelstvo. To je docela logické, protože se v okamžiku podání podnětu neví, kdo bude pořizovatelem. Teprve poté, co bude jasné, že se územně plánovací dokumentace bude pořizovat, je možné předat podnět konkrétnímu pořizovateli. Jenže nový stavební zákon toto zavedené pravidlo staví na hlavu.
Projednávaná novela stavebního zákona obsahuje jeden skvost za druhým, až jeden pochybuje, jestli se vůbec na tvorbě textu mohl podílet někdo, kdo viděl stavební zákon aspoň z rychlíku. Většinou se zdá, že ne.
Je jasné, že developerům leží na srdci, aby změny územních plánů pěkně odsýpaly. Proto je třeba udělat přítrž trapným požadavkům soudů na to, aby se vlastníci mohli vyjadřovat k regulativům, které mají ovlivnit budoucí využití území. Žábou na prameni je evidentně i opakované projednávání návrhu územně plánovací dokumentace, pokud dojde po veřejném projednání k nějaké výraznější změně. Novela stavebního zákona proto označuje valnou většinu změn za nepodstatnou úpravu. A je to.
