Správní soudy se vyjádřily k povaze jednoho zajímavého institutu stavebního zákona – územně plánovací informace. Znal ho starý stavební zákon a upravena je i zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Smysl předběžné informace spočívá kupř. v tom, že se vlastníci pozemků nebo investoři dozvědí včas, ještě před přípravou projektu, co jim územní plán umožňuje na jejich pozemcích realizovat.  Díky tomu se mohou rozmyslet, jak a co budou vůbec chtít stavět a nemusí dojít k neshodám a zbytečným problémům a zdržením. Má ale i jiné využití.

Předběžná informace v novém stavebním zákoně

Nový stavební zákon v § 174 konkrétně říká, že stavební úřad má poskytnout tomu, kdo požádá, do 30 dnů od požádání předběžnou informaci o:

  • podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,
  • o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace,
  • o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměru a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět,
  • o dotčených orgánech ve vztahu k záměru.

Obracet se zájemci o stavební činnost mohou i na dotčené orgány, jejichž role je pochopitelně důležitá. Nový stavební zákon proto přikazuje dotčeným orgánům, aby poskytly předběžnou informaci (samozřejmě takovou, která se týká jejich působnosti) tomu, kdo požádá do 30 dnů od požádání předběžnou informaci o

  • nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu,
  • tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.

Uvedené informace mohou úřady poskytnout, protože žadatele musí ve své žádosti o předběžnou informaci uvést konkrétní požadavky na předběžnou informaci a konkrétní údaje o záměru, zejména jeho umístění, účel a technické provedení záměr, tudíž mohou orgány záměr do jisté míry posoudit.

Vzniká na základě předběžné informace legitimní očekávání vlastníka?

Předběžná informace je logicky jen jistou představou o tom, co vše se dá v území realizovat. Nedává budoucím stavebníkům žádné záruky, že dosáhnou vydání povolení záměru. Přesto se někteří snaží tvrdit, že měli na základě předběžné informace legitimní očekávání, že budou stavět.

To ale Krajský soud v Českých Budějovicích nepřipustil, když řekl (ještě ve vztahu k územně plánovací informaci), že se „jedná o nástroj procesní ekonomie správního řízení poskytující předběžnou informaci o možnosti uskutečnit určitý záměr. Může tedy posloužit žadatelům k vyhodnocení zamýšleného záměru (v posuzovaném případě stavby) ještě dříve, než bude iniciováno správní řízení. Předběžná informace však v žádném případě nenahrazuje meritorní rozhodnutí správního orgánu ve věci, toliko poskytuje předběžnou právní jistotu potenciálním účastníkům správního řízení. Žalobce se tedy ani v tomto ohledu nemůže zaštiťovat případnou dobrou vírou v soulad stavby s územně plánovací dokumentací, resp. v nezákonnost rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, tj. že pozemky, na nichž realizoval stavbu, nejsou řešeny územním plánem obce.“ 

Nejvyšší správní soud tento pohled na předběžnou informaci potvrdil.

Vlastník realizoval černou stavbu

Daná kauza byla maličko úsměvná. „Stavebník“ totiž začal stavět jaksi načerno. Když stavební úřad (a jeho nadřízený orgán) rozhodly, že nepovolená stavba musí pryč, bránil se u soudu a tvrdil, že jednal v souladu s principem občanského práva, dle kterého je povoleno to, co není zakázáno, když územní plán obce na pozemku stěžovatele stavbu výslovně nevylučoval a že byl v dobré víře a postupoval také v souladu se závazným stanoviskem orgánu územního plánování Magistrátu města České Budějovic.

Na to mu ale soudci neskočili a NSS jen lakonicky poznamenal: „Tvrzení stěžovatele, že jednal v souladu s principem občanského práva, považuje Nejvyšší správní soud za zcela liché, neboť stavební právo je součástí práva veřejného, které ovládají odlišné zásady a principy, a v případě realizace stavby neplatí, že „co není zakázáno, je povoleno“, nýbrž právě naopak lze stavbu provést jen tehdy, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené podmínky.“

Podle rozsudku KS ČB čj. 61 A 27/2023–45 ze dne 13. 11. 2024 a NSS čj. 10 As 239/2024-26 ze dne 9. 1. 2025, oba dostupné na www.nssoud.cz

Více  našich článků k povolování stavebních záměrů zde.