Velká novela stavebního zákona v § 103 odst. 1 definuje podstatnou úpravu, nově k tomu ale přidává výčet toho, co podstatnou úpravou návrhu územně plánovací dokumentace není. Ve 30. Povídání vysvětlujeme, proč je takový výčet podle nás matoucí a zavádějící. Rozhodující totiž je nadále pouze to, jestli úprava návrhu zasahuje do práv vlastníků či veřejných zájmů nebo ne. Přitom některé z úprav, které jsou ve výčtu obsaženy (kupř. zpřesnění návrhu ploch a koridorů vymezených v nadřazené územně plánovací dokumentaci) už soudy za zasahující do práv uznaly.
Je běžné, že po veřejném projednání územně plánovací dokumentace může dojít k jejím změnám, mnohdy poměrně velkým. Tyto nové změny zpravidla také zasahují do veřejných zájmů nebo práv vlastníků, i těch sousedních. Proto je logické, že musí být projednány na opakovaném veřejném projednání, aby se dotčené subjekty mohly vyjádřit. Tak to aspoň platilo doteď.
Novela stavebního zákona přináší s účinností od ledna 2027 několik problematických novinek. Jednou z nich je možnost odchýlit se od územního plánu. Pokud jde o drobnou úpravu, která skutečně odstraňuje přílišnou tvrdost územního plánu, tak může být výjimka dokonce užitečná. Jedině taková výjimka ale nezasahuje do práv třetích osob. Vše ostatní je potřeba řešit změnou územně plánovací dokumentace.
Velká novela stavebního zákona přináší řadu změn do pořizování územních plánů a jejich změn. Tyto budou účinné od ledna 2027. V dnešním povídání se věnujeme tomu, kdo bude nově pořizovatelem, co to znamená a ve kterých případech obec bude nadále potřebovat pověřeného zastupitele. Poukazujeme na to, že se bude pořizovat nejen v samostatné působnosti obcí, ale pořizovatelem bude (od ledna 2028) také státní orgán – úřad rozvoje území kraje.
Nejvyšší správní soud potvrdil, že Krajský soud v Brně správně zrušil další kousek Územního plánu Brna. Důvodem byl, jak jinak, naprostý nedostatek odůvodnění. Když by byl NSS stejně přísný na Územní rozvojový plán a akcelerační oblasti, nemohl by AOV nikdy obstát.
Text velké novely stavebního zákona byl konečně konsolidován a odeslán k publikaci do sbírky zákonů. Tam bude zveřejněna v listopadu a jako celek nabude účinnosti od ledna 2027. Řada ustanovení, která se týkají řízení před stavebním úřadem, ale nabude účinnosti již od začátku prosince. Mezi tyto změny patří také nové přechodné ustanovení, které znamená, že všechna neskončená řízení podle starého stavebního zákona se dokončí již podle stavebního zákona nového, a to dokonce v jeho znění po novele.
Jedna středočeská obec se pokouší skrze územní plán na svém území zakázat realizaci OZE, zejména větrných a solárních elektráren. Protože se obávala, že než se územní plán připraví, OZE už budou postaveny, vydala stavební uzávěru. Ta nyní z podstatné části obstála u krajského soudu.
Mnozí vlastníci se v procesu územního plánování snaží tvrdit, že měli legitimní očekávání, že územní plán zůstane neměnný, protože měli připravenou projektovou dokumentaci, nebo už dokonce získali některá závazná stanoviska. Poté, co Ústavní soud řekl, že při územním plánování musí být zohledněna nejen pravomocná, ale i nepravomocná povolení záměru, tlak vlastníků ještě vzrostl. Proto jim musí NSS pracně vysvětlovat, že závazné stanovisko opravdu nepředstavuje legitimní očekávání.
V 28. Povídání se věnujeme tomu, proč je pro pořizovatele územních plánů důležité rozlišovat mezi pasivními a aktivními vlastníky. Kdo je to “pasivní vlastník” původně definovala rozhodovací praxe správních soudů. Vysvětlujeme, jak se to má s postavením pasivního vlastníka i v situaci, kdy se regulace mění a probíhá opakované projednání návrhu. Nový stavební zákon přinesl § 307 odst. 2, podle kterého pasivní vlastník nemá možnost vůbec se obracet na soud, pokud u daného opatření neproběhla SEA.
Pokračujeme výkladem ke klíčovým ustanovením velké novely stavebního zákona, která pro územní plánování nabude účinnosti od 1. 1. 2027. V tomto příspěvku se zabýváme tím, kdy bude při pořizování územních plánů nadále potřeba zvolit určeného zastupitele.