Dnes v naší advokátní kanceláři slavíme, protože se Vendule podařilo složit zkoušku zvláštní odborné způsobilosti v oblasti územního plánování. Jsme si jistí, že díky tomu vám můžeme poskytnout ještě lepší služby. Pomůžeme vám s územním plánem nebo jeho změnou, s vypořádáním připomínek nebo s řešením rozporu s dotčeným orgánem. Umíme to i se stavebními uzávěrami nebo plánovacími smlouvami nebo povolováním záměrů.
Jedna obec vydala nový územní plán, ve kterém z dříve zastavitelných pozemků, kde bylo možné realizovat nízkopodlažní stavby pro bydlení, udělala nezastavěné území. U soudu neuspěla, protože neopakovala veřejné projednání, i když podstatně změnila regulaci pozemků.
Vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu stanoví v příloze č. 10 a 11 požadavky na strukturu standardizovaných jevů územního plánu v prostředí GIS a CAD. Jedním z těchto požadavků je stanovení přesného data, do kdy mají být splněny podmínky spočívající ve vydání regulačního plánu nebo vložení dat o územní studii do evidence nebo uzavření plánovací smlouvy. Současně platí, že v návrhu územně plánovací dokumentace určeném k projednání takové přesné datum z logiky věci být nemůže. Jak situaci vyřešit?
Když obce uvažují o regulaci zastavitelných ploch v územním plánu, častokrát sáhnou po územní studii. Dnes mají možnost navíc podmínit výstavbu uzavřením veřejnoprávní plánovací smlouvy. Lze oba tyto instituty kombinovat? Pokud ano, jak?
Nejvyšší správní soud řešil opět Územní plán Prahy a zopakoval svůj přísný pohled na náležitosti veřejné vyhlášky. Pořizovatelé by si na to měli dávat opravdu pozor, aby neohrozili územně plánovací dokumentaci nezákonností, která povede k jejímu zrušení. Závěry NSS se sice týkají Prahy a jejích specifik (velké množství pořizovaných změn), ale svoji roli mohou sehrát i u menší obce. Jednoduše platí, že když je možné se s poměrně malým úsilím vyhnout velkým problémům, není důvod tak neučinit.
Nejvyšší správní soud řešil změnu Územního plánu Prahy, která ze soukromého pozemku s funkčním využitím všeobecné smíšené území udělala plochu veřejného vybavení určenou pro výstavbu veřejně prospěšné stavby – školy. U části sousedních pozemků došlo k novému vymezení zastavitelné plochy. Důležité je zdůraznit, že navrhovatelka byla v průběhu pořizování předmětné změny tzv. pasivní vlastnicí.
Vymezování územního systému ekologické stability v územních plánech není z právního hlediska vůbec jednoduchá disciplína, zejména pak ne v kontextu nejnovější judikatury Nejvyššího správního soudu. Ten totiž naznačil, že územní plán musí vycházet z plánu ÚSES, jinak nemůže lokální biokoridory a biocentra vymezit.
Nejvyšší správní soud se včera zabýval velmi důležitou otázkou: Může stavební uzávěra trvat i déle než šest let? Ve stručnosti lze shrnout, že to v některých situacích NSS vůbec nevadí.
Pravidelně sledujeme novinky a judikaturu týkající se územního plánování, plánovacích smluv a náhrad za změny v území. Tentokrát vás seznámíme s rozhodnutími Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, které se týkají požadavků investorů na náhradu škody za zrušení zastavitelnosti v územním plánu. Stále platí, že soudy jsou na straně obcí a nikoliv investorů.
Krajský soud v Českých Budějovicích řešil opět otázku (po zrušujícím rozsudku NSS), jestli by úřad měl víceméně pokaždé v úředních hodinách umožnit zastupiteli nahlížet do zápisů z jednání rady. Řekl, že ano a neumožnění nahlížení je nezákonným zásahem.