NSS: jak se určí, kdo se účastnil místního referenda

Nejvyšší správní soud rozhodoval o zajímavém problému souvisejícím s místními referendy. Přípravný výbor se u soudů domáhal vyslovení neplatnosti jedné z referendových otázek, přičemž gró argumentace spočívalo v tom, jak se správně počítá, kolik osob se účastnilo hlasování. V rozsudku se konkrétně uvádí: „Navrhovatel nesouhlasil se způsobem výpočtu kvora pro závaznost rozhodnutí přijatého v místním referendu. Stanovení počtu oprávněných osob, které se referenda zúčastnily, podle počtu vydaných úředních obálek považoval za nezákonné. Domáhal se toho, aby se vycházelo z počtu odevzdaných hlasů.“

Jak prokázat, že na úřední desce bylo vše řádně zveřejněno

Veřejný ochránce práv řešil zajímavý případ týkající se prokazování toho, že byly všechny potřebné dokumenty řádně zveřejněny na úřední desce. Konkrétně šlo o to, zda byla informace o záměru samosprávy prodat nemovitý majetek dostupná i na online úřední desce. Ministerstvo vnitra, které mělo celou kauzu na stole jako první, potvrdilo, že dle relevantních podkladů zveřejnění proběhlo tak, jak mělo. Ombudsmanovi se to ale nezdálo, neboť ministerstvo vycházelo jen z dokladů, které mu předložil městys.

NSS k přezkumu usnesení rady obce v soukromoprávní věci

K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala zajímavá věc týkající se územní samosprávy. Šlo o jedno usnesení Rady hl. m. Prahy, kterým bylo schváleno uzavření dodatků k nájemním smlouvám a výpovědi z nájemních smluv uzavřených v minulosti mezi městem a jedním eseróčkem. Věc se nejprve dostala k městskému soudu, který žalobu odmítl a následně k NSS, který kasaci zamítl. Rozhodnutí soudů jsou zajímavá kupř. s ohledem na možnost přezkumu usnesení orgánů obce, kterými byly schváleny soukromoprávní smlouvy s investory o rozvoji území, ve správním soudnictví.

NSS opět k pozemním komunikacím v územním plánu

S Nejvyšším správním soudem se tentokrát podíváme do Horní Bečvy. Tamní zastupitelé schválili územní plán, který na pozemcích jedné vlastnice vymezil plochu silniční dopravy a jinde biokoridor. Krajský soud v Ostravě na základě návrhu zrušil biokoridor, ale plochy dopravy ponechal.

Je příliš dlouhá etapizace v územním plánu nezákonným zásahem?

Etapizace v územním plánu znamená, že se stavební záměry v určité lokalitě mohou realizovat až po splnění předem stanovených podmínek. Těmi může být třeba posílení čističky odpadních vod, výstavba školy nebo třeba zastavění jiných ploch blíže centru obce. Vlastníci obvykle tyto podmínky sami splnit nemohou, a tak jsou odkázáni na to, jak se s nimi popere obec. Není proto divu, že je mnohaleté omezení obvykle rozčiluje. Soudy se k etapizacím stavějí velmi „přátelsky“ a v podstatě připouštějí, že je to jedna z nejvhodnějších regulací v případě, že v obci chybí kapacita veřejné infrastruktury. Jak se za této situace mohou proti etapizaci bránit dotčení vlastníci?