Krajský soud v Plzni řešil v roce 2007 zajímavý problém. Obec Stružná měla vrátit více než 13 a půl milionu z dotace na rozšíření kanalizace a vodovodu. Nové zastupitelstvo se rozhodlo pro poměrně svéráznou obranu. Tvrdilo, že starosta nebyl oprávněn bez zastupitelstva rozhodnout o podání žádostí o dotaci a ve skutečnosti se jednalo o použití prostředků soukromou osobou, která byla ve funkci starosty. Tato osoba by tedy měla sama peníze vrátit.
Dne 30. 3. 2023 vydal Evropský soud pro lidská práva nový rozsudek ve věci X proti České republice (stížnost č. 64886/19). Štrasburský soud přistoupil k revizi předchozího rozsudku ze dne 12. května 2022, neboť uznal, že česká soudkyně Kateřina Šimáčková se účastnila rozhodování ještě v rámci svého působení u Ústavního soudu ČR.
V daňovém řízení, v rámci kterého se rozhoduje o odvodu za porušení rozpočtové kázně, je možné uplatnit návrh na vyloučení úřední osoby podle § 77 daňového řádu. Jaké má tzv. námitka podjatosti důsledky a v jakých případech ji správní soudy uznaly jako důvodnou?
Nejvyšší správní soud se v rozsudku z konce března 2023 zabýval tím, jestli neuplatnění smluvních pokut může představovat umožnění podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. S rozhodnutím by se měli seznámit všichni zadavatelé veřejných zakázek.
Příjemci dotací by neměli zbystřit až v okamžiku, kdy jim přijde výzva k vrácení dotace (o té jsme již psali zde), ale už v okamžiku, kdy je zahájena veřejnoprávní kontrola ohledně dotace. K tomu přitom může dojít ještě před čerpáním dotace, ale také až několik let po ukončení projektu. V tomto textu se budeme věnovat otázce, jak má poskytovatel dotace, resp. kontrolující osoba, postupovat, pokud jsou proti protokolu o kontrole podány tzv. blanketní námitky.
Od října roku 2022 platí nový metodický výklad odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k některým ustanovením zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Je v něm řada důležitých závěrů. My upozorníme na jeden z nich, který se týká vymezování zastavitelných ploch v územních plánech na zemědělském půdním fondu.
Krajský soud v Praze řešil zajímavou kauzu spojenou s územním plánem obce Tachlovice. Dotčená vlastnice nesouhlasila s omezením počtu podlaží a bytových jednotek ve dvojdomu, stanovením výměry pozemků pro rodinné domy, požadavkem na minimálně 2 odstavná stání na každou bytovou jednotku do 80 m2 a 3 odstavných stání pro bytové jednotky nad 80 m2 na vlastním pozemku, dále pak požadavkem na určitou výměru zastavěných a zpevněných ploch.
Krajský soud v Praze rozhodoval o územním plánu Pyšel, jehož část vymezovala plochu zemědělskou a plochu veřejného prostranství na dřívější ploše venkovské obytné. Jakým způsobem k tomu přistoupil, si řekneme v tomto článku.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu rozhodoval díky sporům z doby covidí zajímavou otázku, která má dopad i do řízení o územních plánech: „Je osoba zúčastněná na řízení ve smyslu § 34 s. ř. s., nebo osoba, která se tohoto postavení domáhá, osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.“?
Krajský soud v Praze se v rozsudku z konce března 2023 zabýval pochybením finančního úřadu, který odmítl vyslechnout svědky navrhované účastníkem v odvolacím řízení. Věc se týkala daně z přidané hodnoty, závěry jsou ale použitelné také na řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně v souvislosti s dotacemi z veřejných rozpočtů.