NSS k (ne)podstatné změně územního plánu

Nejvyšší správní soud rozhodoval o územním plánu obce Úžice, který na pozemku jedné vlastnice vymezil plochu ZV – zeleň ve veřejných prostranstvích a současně bylo k pozemku zřízeno předkupní právo ve prospěch obce. Změnou územního plánu mělo navíc být na dotčeném pozemku přípustné vybudování stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury pro rozšíření dálnice D8 včetně souvisejících staveb. V předešlém znění územního plánu byl dotčený pozemek vymezen v ploše NL – plochy lesní a ve velmi malé severní části pozemku v plochách ZN – zeleň nízká a ZI – zeleň izolační. Krajský soud v Praze návrh vlastnice na zrušení opatření obecné povahy zamítl a NSS postupoval s kasační stížností stejně. Proč?

Nejvyšší soud: běh lhůty pro náhrady za změnu územního plánu

Náhrady za změny územních plánů jsou noční můrou obcí a měst, mnohdy ale zbytečně, často jde ze strany investorů jen o plané výhružky. Přesto se tu a tam nějaká věc k soudům dostane. V dubnu 2021 tak dostal nejvyšší soud možnost rozhodovat o tom, od kterého okamžiku běží lhůty pro uplatnění nároku na náhradu za změnu územního plánu.

NSS: Dělení pozemků a rozpor s územním plánem

V polovině prosince rozhodoval Nejvyšší správní soud další zajímavou věc týkající se územního plánování. Předmětem sporu tentokrát byla otázka, zda stavební úřad může zamítnout žádost o rozdělení pozemku s odkazem na rozpor s územním plánem. Jaká byla odpověď od špiček naší justice, se dozvíte v našem článku.

Nejvyšší soud připomenul výjimky ze zásady, že za nezákonné rozhodnutí stát odpovídá jako „poslední dlužník“

V rozsudku č.j. 30 Cdo 3127/2022-352 z 21. listopadu 2022 Nejvyšší soud připomněl vztah mezi odpovědností státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle z.č. 82/98 Sb. a odpovědností třetího subjektu.