Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu rozhodoval díky sporům z doby covidí zajímavou otázku, která má dopad i do řízení o územních plánech: „Je osoba zúčastněná na řízení ve smyslu § 34 s. ř. s., nebo osoba, která se tohoto postavení domáhá, osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.“?
Krajský soud v Praze se v rozsudku z konce března 2023 zabýval pochybením finančního úřadu, který odmítl vyslechnout svědky navrhované účastníkem v odvolacím řízení. Věc se týkala daně z přidané hodnoty, závěry jsou ale použitelné také na řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně v souvislosti s dotacemi z veřejných rozpočtů.
V únoru se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda se správce daně dopustil nezákonného jednání, když k projednání zprávy o daňové kontrole nenařídil ústní jednání, a jaké má toto jednání důsledky.
NSS v rozsudku ze dne 6. února 2019 zrekapituloval důležitost rozlišení definitivního snížení dotace a pozastavení platby dotace. Jednalo se o spor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava proti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Proč NSS potvrdil zrušení rozhodnutí MŠMT?
O legitimním očekávání příjemce dotace jsme už psali. V prosinci roku 2022 se otázkou legitimního očekávání ohledně obdržení dotace zabýval netradičně Nejvyšší soud. Věc se k němu dostala z toho důvodu, že žalobkyně u soudů uplatnila odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/98 Sb.
Nejvyšší správní soud se znovu vyjádřil k požadavku na jistou střídmost při vymezování dalších a dalších nových zastavitelných ploch v územních pánech. Obcím lze rozhodně jen doporučit, aby se tímto názorem řídily, neboť dnes a denně v naší praxi vidíme, jak se po několika letech noví zastupitelé snaží otočit kurz výstavby, ale jen horko těžko k tomu hledají vhodné instrumenty. Při úvahách o tom, kde všude bude možno v obci stavět, zkrátka víc než kdy jindy platí, že méně znamená více, protože doplnit zastavitelné plochy je možné vždy, kdežto udělat z těch, co už byly k zastavění určené, plochy nezastavitelné, je velmi obtížné.
Na stránkách ministerstva pro místní rozvoj najdete metodiku věnovanou umisťování větrných a jiných elektráren na území obcí po novele energetického a stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že je mnoho obcí vystrašených představou, že jim za humny vyroste nechtěná farma větrníků, je dobré říci, že metodika potvrzuje, že jsou zde určité možnosti, jak tomu zabránit přes evidentní snahu vlády obejít samosprávy a vnutit jim něco, co třeba ani nechtějí a co je bude obtěžovat, rušit a komplikovat jim život.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu. Tentokrát se vyjádřil k několika zajímavým problémům, které podrobněji popisujeme v tomto článku.
Nejvyšší správní soud se v těchto dnech věnoval otázce podstatné úpravy územního plánu, a to ve vztahu k přezkumu územního plánu jedné středočeské obce, která po veřejném projednání přesunula domy s pečovatelskou službou z přípustného využití do podmíněně přípustného využití, aniž by opakovala veřejné projednání. Úpravu totiž považoval pořizovatel za nepodstatnou (mělo jít o pouhé zpřesnění textové a grafické části).
Nejvyšší správní soud se věnoval zajímavé otázce: možnosti upřesnit petit návrhu na zrušení opatření obecné povahy (změny územního plánu).