Otázka: Jak bude nový stavební zákon řešit územní plán s regulačními prvky? Bude tato možnost ještě existovat?
Otázka č. 133: Můžeme určit v obecně závazné vyhlášce, že poplatek za kanalizaci budou platit i ti, kdo už mají domy v zastavěném území?
Otázka: Můžeme v územním plánu stanovit, že každá bytová jednotka má mít 2 parkovací místa?
Otázka: Můžeme v územním plánu stanovit požadavek na omezení počtu bytových jednotek v RD na jednu?
V rozsudku z půlky dubna 2023 NSS potvrdil právní názor městského soudu, podle kterého musí správní orgán rozhodující spor z dotační smlouvy zohlednit i přiměřenost krácení dotace ve vztahu k závažnosti porušení dotačních podmínek.
Krajský soud v Praze rozhoduje o řadě zajímavých kauz. Jeho rozsudky mají navíc často hlavu a patu a obsahují důležité postřehy, které je třeba při činnosti obcí a měst brát v potaz. Dnes proto napíšeme o usnesení, které zakázalo Kladnu konat referendum o hazardu.
Nejvyšší soud se v rozsudku ze začátku dubna 2023 zabýval tím, zda odvolací soud správně posoudil (ne)důvodnost výpovědi úředníka obecního úřadu, který nedodržel lhůtu pro vydání rozhodnutí podle správního řádu a následně byl kolegyní v kanceláři přistižen, jak spí.
Krajský soud v Praze řešil zajímavou kauzu týkající se územního plánu jedné malinké části obce ve Středočeském kraji, kde mělo několik společností zájem vysadit rozlehlé ovocné sady, čímž by se zcela změnil charakter místa a došlo by k enormnímu zatížení obce. Městský úřad Poděbrady rozhodl, že změní využití území pro účel sadového areálu. Podle obce měl být přitom záměr rozporný s územním plánem. Soud dal ale za pravdu úřadům a investorům. Proč?
Jedna obec se rozhodla prodat pozemek, který byl „zaklíněn“ mezi dva jiné pozemky. Ministerstvo vnitra se ale domáhalo zrušení usnesení zastupitelstva, kterým byla schválena kupní smlouva (tou byl pozemek prodán jedněm ze sousedů). Ministerstvo vnitra se následně ve správním soudnictví domáhalo zrušení usnesení zastupitelstva obce, jímž byl prodej předmětného pozemku schválen, a to pro jeho nezákonnost [srov. § 124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Krajský soud v Brně žalobu ministerstva zamítl, a kasační stížnost ministerstva pak zamítl Nejvyšší správní soud. V odůvodnění svých rozhodnutí správní soudy konstatovaly, že usnesení žádnou vadou, která by způsobovala jeho nezákonnost, netrpí.
Koncem března se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se do délky kompenzačního řízení (řízení o odškodnění za nepřiměřenou délku soudního nebo správního řízení) počítá také mimosoudní uplatnění nároku u ústředního orgánu státní správy. Nebudeme vás napínat. Nejvyšší soud zopakoval, že i doba od uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 Sb. se do celkové délky řízení započítává.