Městský soud v Praze rozhodoval o změně Územního plánu hl. m. Prahy, která vymezovala novou zastavitelnou plochu pro bydlení namísto zeleně. Praha tento postup odůvodnila zvýšenou poptávkou po bydlení. Dotčení sousedé, kteří proti změně brojili, namítali, že dle jejich názoru je v okolí řada ploch pro bydlení, zato zeleně je ve městě málo. Soud jim dal za pravdu (i přes jejich pasivitu v průběhu pořizování změny) a opatření obecné povahy zrušil.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o jedné z úprav starého územního plánu města Brna. To, co řekl k samotné úpravě, není příliš důležité, protože praxi pokoutného přepisování směrné části v Brně s novým územním plánem už odzvonilo. Zajímavé jsou ale některé závěry ke vztahu regulačního plánu a územního plánu.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o osudu územního plánu jedné malé obce, která stanovila přísnější pravidla pro ochranu nezastavěného území než stavební zákon.
Nejvyšší správní soud zařadil do své sbírky zajímavý rozsudek týkající se systémové podjatosti, což je strašák řady obcí. Tentokrát se vyjadřoval k tomu, kdy jsou podjatí i úředníci z dotčených orgánů a jak se dají zhojit vady „podjatých“ závazných stanovisek.
V rozsudku z konce února 2025 se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda za škodu a jinou újmu ve smyslu § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění lze považovat náklady, které vyvlastňovaný v reakci na podání žádosti o vyvlastnění vynaložil na právní zastoupení a na znalecký posudek.
Ano, je to možné. Otázce kolaudace části stavby se věnoval Krajský soud v Ústí nad Labem v rozsudku ze dne 19. 4. 2006, č.j. 15 Ca 219/2004-44.
Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku zabýval přezkumem opatření, které stanovilo místní úpravu provozu na pozemní komunikaci most Barikádníků, V Holešovičkách, Povltavská, Nová Povltavská v podobě dopravního značení a zařízení. Opatření napadal dotčený vlastník a spolek. Městský soud návrh zamítnul, ale NSS jeho rozsudek změnil a návrhu sám vyhověl.
Krajský úřad vyhověl našemu odvolání, které jsme za obec podávali proti záměru výstavby dvanácti rodinných domů. Výstavba měla být totiž umístěna v lokalitě, kde je takto intenzivní výstavba nežádoucí, což chce obec změnit také změnou územního plánu.
V našem předchozím článku jsme psali o nové metodice MMR k vydávání územně plánovací dokumentace v přechodném období podle „bypassové novely“ zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Ministerstvo v metodice píše, že se v přechodném období jako celek nepoužije § 108 odst. 3 stavebního zákona. Ten zní takto: Změnu územně plánovací dokumentace, úplné znění územně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti.
Krajský soud se v rozsudku ze začátku března zabýval návrhem obce, která napadala opatření obecné povahy krajského úřadu, jímž se ruší dopravní značení – přechod pro chodce. Krajský úřad jako důvod zrušení uváděl nebezpečnost stávajícího přechodu. Obec, na jejímž území se značení nacházelo, s tím nesouhlasila a namítala, že výsledný stav bude ještě horší.