Je skutečnost, že žalobce nežádá o morální satisfakci důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění? (30 Cdo 4364/2013)

Nejvyšší soud ČR se koncem roku 2015 zabýval otázkou, zda skutečnost, že žalobce nežádá o morální satisfakci, je důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Ve svém rozsudku 30 Cdo 4364/2013 dospěl k jednoznačnému závěru, že nikoliv: „Pouhá skutečnost, že o morální satisfakci žalobkyně vůbec nežádala, resp. ji ani nežalovala, nemůže být důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Za situace, kdy žalobkyně již poměrně vysokou částku na žalované vysoudila, je zřejmé, že její nárok na přiznání satisfakce v penězích za závažný zásah do jejích osobnostních práv nebyl prima facie zcela nepřiměřený, a proto přesvědčení žalobkyně, že může žalovat přímo na přiznání peněžitého zadostiučinění, bylo oprávněné.“ V daném řízení se žalobkyně domáhala […]

Ústavní soud k posouzení nároku na odškodnění po vydání zprošťujícího rozsudku v trestním řízení (I. ÚS 2394/15)

Právní základ nároku jednotlivce na náhradu škody v případě trestního stíhání, které je skončeno zproštěním obžaloby (či zastavením trestního stíhání), je třeba hledat nejen v ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny, ale v obecné rovině především v čl. 1 odst. 1 Ústavy, tedy v principech materiálního právního státu. Má-li stát být skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, resp. za jednání, kterým orgány veřejné moci přímo zasáhly do základních práv jednotlivce. Nároku jednotlivce na náhradu škody v případě nezákonného trestního stíhání se ve svém nejnovějším nálezu věnoval i Ústavní soud ČR. Nezákonné trestní stíhání Žadatelka o odškodnění byla trestně stíhána pro podezření ze […]

Spolky jsou od roku 2016 povinny zveřejňovat účetní závěrku

V poslední době jsem obdržel několik dotazů k tomu, zda jsou spolky povinny zveřejňovat účetní závěrku. Do konce roku 2015 neexistovala pro spolky povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Novela zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb. ale přinesla zásadní povinnost zveřejňovat účetní závěrku, kterou mají nově všechny subjekty zapisované do veřejného rejstříku, které mají zároveň povinnost účetní závěrku sestavovat, tedy i některé spolky a pobočné spolky. Kdo má povinnost zveřejňovat účetní závěrku? Jak je již výše uvedeno, povinnost zveřejňovat účetní závěrku mají spolky, které mají dle zákona povinnost účetní závěrku sestavovat. Tyto spolky zveřejní účetní závěrku uložením do sbírky listin. Naopak spolky, které dle zákona nemají povinnost sestavovat účetní závěrku, nemusí účetní […]

Samotnou přítomnost otce u porodu není možno zpoplatnit

Ústavní soud se v nedávno vyhlášeném nálezu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3035/15, zabýval v minulosti často diskutovanou otázkou, zda je možné (v souladu s ústavou), aby nemocnice zpoplatňovaly účast otce dítěte u jeho porodu. V citovaném nálezu, jehož dopady značně přesahují konkrétní případ, ve vztahu k němuž byl vydán, Ústavní soud dospěl k závěru, že zpoplatnění samotné přítomnosti otce u porodu není možné, přičemž dále stanovil jasné podmínky, které je nutno splnit, aby bylo možno zpoplatnit poskytování služeb, které s touto účastí přímo souvisejí.

Vyšlo nové číslo Zpravodaje k judikatuře ESLP

V minulém týdnu bylo rozesláno číslo 1/2016 Zpravodaje o judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, který již od roku 2013 vydává Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování před ESLP. Zpravodaj je připravován ve spolupráci s analytickými útvary Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a veřejného ochránce práv. Zpravodaj pomáhá zpřístupnit judikaturu štrasburského soudu, která je z velké části dostupná pouze v anglickém nebo francouzském jazyce, ale která závazným způsobem vykládá Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a je tak pro Českou republiku závazná. Ve zpravodaji jsou obsaženy aktuální rozhodnutí proti ČR i výtahy z dalších důležitých rozhodnutí ESLP. Archiv všech čísel Zpravodaje je dostupný ZDE.

Ústavní soud k otázce promlčení ve věci náhrady újmy na zdraví

Před nedávnem vyhlásil Ústavní soud nález ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. I. ÚS 834/15, jímž vyhověl ústavní stížnosti ženy, která se u obecných soudů domáhala přiznání náhrady újmy na zdraví v penězích, ve výši 35 100 000 Kč. Ústavní soud se sice v této věci zabýval pouze dílčí otázkou počátku běhu promlčecí lhůty, i tak se jedná o rozhodnutí mající význam jak pro probíhající soudní řízení, tak pro obdobné případy.

K odbornosti znalců v trestním řízení: příklad hodnocení postupu porodních asistentek

V médiích je opakovaně probírána otázka přezkumu znaleckých posudků. Mnohdy se v trestních řízeních setkáváme s tím, že soud musí posoudit několik posudků a odborných vyjádření: jeden si nechá zpracovat obžaloba, jeden obžalovaný, další pak zadává soud. Jak víme právě i z medializovaných kauz, závěry jednotlivých posudků se mnohdy diametrálně rozcházejí.

Časté chyby při vyplňování formuláře na stížnost k ESLP a jak se jich vyvarovat

Od 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový čl. 47 jednacího řádu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Společně s touto změnou ESLP vydal také nový formulář pro podání stížnosti. Tato skutečnost uvedla v praxi významnou formalizaci a zpřísnění podmínek pro podání stížnosti k štrasburskému soudu, což má odraz tom, že nesprávně vyplněné formuláře nejsou ze strany ESLP akceptovány. Nyní, společně s dalšími změnami účinnými od ledna 2016, vydal ESLP také přehled nejčastějších chyb, ke kterým dochází při vyplňování formuláře.

Ústavní soud a náhrada újmy způsobené pracovním úrazem

Nálezem ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3122/15, vyhověl Ústavní soud ústavní stížnosti stěžovatelky, která se domáhala přiznání náhrady újmy na zdraví vzniklé v důsledku pracovního úrazu, a konstatoval, že usnesením Nejvyššího soudu a rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces. Nad rámec samotné věci pak Ústavní soud rovněž vyjádřil svůj postoj k současnému stavu právní úpravy týkající se náhrady újmy na zdraví.

Nález Ústavního soudu k otázce určení výše náhrady nemajetkové újmy v případě úmrtí osoby blízké

Dne 22. 12. 2015 vydal Ústavní soud nález sp. zn. I. ÚS 2844/14 (vyhlášený dne 13. 1. 2016), jímž vyhověl ústavní stížnosti, v níž stěžovatelky (matka a sestra zemřelého) brojily proti výši přiznané náhrady nemajetkové újmy, která jim byla způsobena úmrtím jejich syna, resp. bratra. Ústavní soud v tomto nálezu vyslovil významný právní názor ve vztahu k otázce přiměřené výše zadostiučinění v penězích kompenzující úmrtí osoby blízké.