Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sice nedávají důvod k optimismu, přesto ale došlo ke zrušení několika opatření, resp. prohlášení jejich nezákonnosti. Obracíte se na nás, jestli zastoupíme ty, kdo v důsledku nezákonných mimořádných opatření nemohli chodit do restaurací, kaváren a barů. Rozhodli jsme se proto, že nabídneme zletilým fyzickým osobám společné uplatnění nároku podle zákona č. 82/98 vůči ministerstvu zdravotnictví za dopady těchto opatření.
NSS rozhodoval onehdy v zajímavé kauze týkající se územního plánu obce Rybníky, kterým byla plocha výroby a skladování změněna na zemědělskou půdu. Navrhovateli se především nezamlouvalo, že územní plán učinil tak závažnou změnu, i když z katastrální mapy a ze skutečného stavu v okolí pozemků bylo zřejmé, že pozemky jsou úzce spojeny s provozem výroby a skladů, a vedle toho obec nerespektovala faktický způsob využívání pozemků, který byl povolen.
V jednom z „rouškových sporů“ jsme zastupovali muže s astmatem, kterého odmítli obsloužit v jeho oblíbené pekárně kvůli tomu, že si odmítal z důvodu své nemoci zahalit dýchací cesty. Pro celou věc je pikantní, že tento žalobce měl dokonce lékařské potvrzení, že mu jeho dlouhodobý zdravotní stav neumožňuje si respirátory a podobné „ochranné záležitosti“ nasazovat. Pekárna však na jakékoliv argumenty neslyšela a tvrdošíjně trvala na svém: na dveřích máme napsáno, že nezahalené neobsluhujeme, tak to platí a basta. Je nutné zdůraznit, že se v této věci nejednalo o spor u NSS, ale šlo o žaloba na ochranu před diskriminací.
U Nejvyššího správního soudu byl zajímavý případ. Územní plán obce Jenštejn se snažil zamezit nežádoucí výstavbě v ploše bývalého JZD a stanovil, že do budoucna půjde o plochu přestavby, přičemž vlastníci budou při jejím využití limitováni mj. poměrně přísným koeficientem zástavby. Nikdo se asi nediví tomu, že územní plán obce, která se nachází v blízkosti Prahy, a tudíž na jejím území by rád stavěl kde kdo, skončil u soudu. Územní plán ale obstál jak u krajského, tak u zmíněného Nejvyššího správního soudu. Proč? Tajemství se skrývalo, jak jinak, v dobrém odůvodnění, které je v právním státě alfou i omegou každého opatření obecné povahy.
S potěšením oznamujeme, že nám brzy vyjde nová kniha shrnující naše několikaleté zkušenosti nejen s územním plánováním, ale zejména s náhradami škod investorům za změny v území. Věříme, že starostkám, starostům i všem zastupitelům pomůže při jejich nelehké práci.
Nejsme jediní, kdo si myslí, že se vláda, ať už nová nebo ta stará, s covidem „pere“ naprosto špatně. Jedním z pochybení je, že namísto toho, aby se léčili ti, kdo jsou snad koronaviry více ohroženi (a že ta skupina je poměrně dobře identifikovaná), jsou omezováni ti, kdo se o covid prakticky starat nemusí – například děti.
Jak jsem už psal, protokol č. 15 od začátku února 2022 zkrátí lhůtu na podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ze 6 na 4 měsíce. Nyní se ale začínají množit dotazy ohledně toho, jak to je s řízeními, které skončily před uvedeným datem. Pokud někdo obdržel finální rozhodnutí ve věci v srpnu 2021, může ještě lhůtu „stihnout“?
Nejvyšší správní soud řešil zajímavý případ s územním plánem: snahu o výstavbu rodinného domu v zahrádkářské oblasti. Nespokojený vlastník se nejdříve obrátil na Krajský soud v Pardubicích a protože neuspěl, „hnal“ věc až k Nejvyššímu správnímu soudu, leč ani tam nepochodil. Jak argumentoval a co mu na to řekl soud?
Nejvyšší soud se v aktuálním rozhodnutí č.j. 30 Cdo 267/2021-177 ze dne 15. 12. 2021 vyjádřil k tomu, jaký vliv na možnost náhrady za nepřiměřeně dlouhé řízení má skutečnost, že soud nemohl pokračovat z toho důvodu, že čekal na zapůjčení spisového materiálu od jiného orgánu.
Když se pořizuje územní plán, je obec postavena před vyřešení otázky, jak podrobné regulativy jsou ještě přípustné a které už by měly být v plánu regulačním. Nejvyšší správní soud právě teď poskytl samosprávám další vodítko.