Nejvyšší správní soud se na konci srpna 2023 zabýval otázkou, zda lze prostřednictvím tzv. zásahové žaloby řešit situaci, kdy poskytovatel dotace nevyplatil poslední dotační platbu. Věc byla poměrně komplikovaná, podstatné jsou ale zejm. zobecňující (shrnující) závěry NSS k tomu, jakými typy žalob je možné se v případě nevyplacení dotace bránit.
Ústavní soud každý den v průměru obdrží asi 11 ústavních stížností, ve kterých jednotlivci namítají pochybení orgánů státu. Taková stížnost by správně měla být přidělena jednomu soudců (má jich být 15, zatím jich máme jen 14). Pokud by se jednalo o věc plenární, rozhoduje jeden ze 4 soudních senátů. V souvislosti s obměnami soudců se ovšem rozvinula zvláštní praxe, v rámci které předseda Ústavního soudu pozastavuje nápad všem ostatním soudcům a podané stížnosti pak automaticky po určitou dobu přicházejí na stůl pouze nově jmenovanému soudci. Považuji to přístup rozporný právem na zákonného soudce.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve sporu o tom, zda mohl odvolací orgán výjimečně zamítnout odvolání účastníka opomenutého ve stavebním řízení v prvním stupni a sám vypořádat jeho věcné námitky proti stavebnímu povolení. S takovým postupem ale dotčený soused nesouhlasil a NSS mu dal za pravdu. Proč?
Nejvyšší správní soud rozhodoval v zajímavé věci – o tom, jestli je možné při povolování výstavby vyžadovat napojení na kanalizaci nebo ne. V brněnském Žebětíně si jeden vlastník chtěl postavit dům a napojit ho na domovní čističku a jímku. Jeho žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby vrtané studny a domovní čističky odpadních vod (dále jen „ČOV“) ale stavební úřad zamítnul, jelikož obdržel závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, v němž dotčený orgán vyjádřil nesouhlas s umístěním stavby ČOV.
Krajský soud v Praze řešil, zda byla závazná stanoviska orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, která byla podkladem pro rozhodování stavebního úřadu, vydána v souladu s požadavkem na kontinuitu rozhodování. V posuzovaném případu šlo o výstavbu logistického parku v Hostivicích.
Našemu klientovi bylo v červnu 2021 doručeno rozhodnutí krajské hygienické stanice o tom, že spáchal přestupek, když v listopadu 2020 neměl ve vlaku společnosti Leo Express (v I. třídě) nasazenu roušku. Dokud klient „konzumoval“, dopadala na něj výjimka z opatření. Když ale roušku déle nenasazoval, agilní spolucestující zavolala stevardku a ta klienta udala na policii. Nic nepomohlo, že navrhoval, že si zaplatí další kávu.
Ministerstvo financí zveřejnilo novou metodickou pomůcku, která je určena zejména pro správce poplatku územních samosprávných celků, poskytuje výklad k jednotlivým ustanovením zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2022. Jejím cílem je přehlednou a srozumitelnou formou vysvětlit jednotlivá ustanovení zákona a tomu odpovídá i její členění. Nejprve je vždy citováno příslušné ustanovení zákona, na které následně navazuje komentář.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v květnu 2023 v neprospěch obcí a měst rozhodl otázku, zda je možné akceptovat postup, kdy poplatek není stanoven rozhodnutím (platebním výměrem či hromadným předpisným seznamem), přestože jej poplatník sice uhradil, ale až po splatnosti.
Nejvyšší soud se zabýval případem, kdy bylo rozhodováno o nároku na náhradu škody spočívající v ušlém zisku. Toho se poškozený domáhal z důvodu nezákonného zákazu řízení motorových vozidel, když předchozí podnikání poškozeného bylo bytostně spjato s řízením automobilu. Soud zde vyložil, jak posuzovat otázku příčinné souvislosti mezi pochybením státu a vzniklou škodou.
Otázka: Jedná místostarosta jménem obce se smluvním partnerem obce?