NSS stále opakuje, jak moc je důležité je v kasační stížnosti reagovat na rozsudek krajského soudu a nejen zkopírovat to, co stěžovatel napsal do návrhu na zrušení územního plánu. Přesto se soudci musí stále dokola zabývat naprosto nesprávně zpracovanými podáními. Jeden se přitom docela diví tomu, že si majitelé nemovitostí nevezmou na podání kasace odborníka na územní plánování, protože takto se úplně zbytečně připravují o soudní přezkum zásahu do vlastnického práva.
Soudních spory o Územní plán Brna stále probíhají a nějakou dobu ještě budou. Brnu se ale smůla lepí na paty – znovu totiž prohrálo a neubránilo územní rezervu v Medlánkách.
Investoři, kteří chtějí v obci stavět větrné nebo solární elektrárny, častokrát přijdou za zastupiteli s plánovací smlouvou. Jejich návrhy jsou ale většinou pro samosprávy nevýhodné nebo jsou dokonce špatně sepsané. Proto by se měli představitelé obce vždycky velmi dobře rozmyslet, než na nabídku kývnou.
Nevyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, jak kvalitně je třeba zdůvodnit stanovisko krajského úřadu, podle kterého není třeba provádět SEA.
Z každičkého ustanovení návrhu novely stavebního zákona čiší, že ji psali developeři pro developery a taky “odborníci“, kteří rozhodně nemají ani tušení, jak vypadá kvalitní legislativní práce. Zářným příkladem jsou blouznivé změny u veřejnoprávních plánovacích smluv.
Jeden by řekl, že územní plán města jako je Brno, který se připravoval tolik let a prošel rukama celé čety pořizovatelů, architektů, urbanistů a advokátů, bude v pořádku a bude směle konkurovat územně plánovací dokumentaci malých obcí a měst. Opak je ale pravdou. Brněnská regulace čelí samé kritice. Krajský soud v Brně teď zrušil jeho další část.
Tématem 8. Povídání jsou plánovací smlouvy. Co to znamená, že plánovací smlouvy podle stavebního zákona jsou smlouvami veřejnoprávními? Jak smlouvy uzavírat a jakých chyb se vyvarovat? Na co si dát pozor, pokud chceme v územním plánu podmínit výstavbu uzavřením plánovací smlouvy? Jedná se o široké téma a určitě se mu ještě budeme věnovat v budoucnu.
Nejvyšší správní soud řešil další územní plán, ve kterém byly vymezeny plochy výroby a skladování a byla pro ně současně stanovena etapizace spočívající v tom, že výstavba na některých pozemcích byla podmíněna využitím 60 % rozsahu jiných ploch pro výrobu. Společnost vlastnící etapizované parcely s územním plánem nesouhlasila, ale její kasační stížnost nebyla úspěšná.
Před pár týdny jsme se obrátili na MMR s žádostí, aby byly výdejní boxy zařazeny mezi drobné stavby, neboť by to umožnilo regulovat je v územních plánech a současně by to nevyžadovalo žádné povolení. Paní ministryně ukázala, že neví vůbec nic o problémech, které má v gesci. Netuší ani, jak funguje územní plán a co je to drobná stavba.
Nejvyšší správní soud se zabýval jednou změnou pražského územního plánu, která dovolovala postavit bytové domy namísto bývalých mrazíren v Sedleci (a taky namísto nějakých ploch zeleně, ale to prý nebylo zase tak důležité). Zajímavé je, jak se soud vypořádal s argumentací, že jsou předražené pražské developerské bytové projekty realizovány ve veřejném zájmu. Babišova novela stavebního zákona, na kterou mnozí reagují hysterickými výkřiky o vyvlastňování, není v podstatě ani třeba.