Nejvyšší soud vyhověl našemu dovolání. Na naši stranu se postavilo i Nejvyšší státní zastupitelství

Nejvyšší soud usnesením z října 2015, které nám však bylo doručeno až před několika dny, vyhověl našemu dovolání a zrušil rozhodnutí Městského soudu v Brně a Krajského soudu v Brně, kterými byl náš klient uznán vinným ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Ve svém vyjádření k dovolání se na naší stranu postavil i Nejvyšší státní zástupce, který jednoznačně souhlasil s naší argumentací týkající se nesprávního postupu výše jmenovaných soudů. Skutkový stav Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky se dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by […]

Pozor! Nový formulář pro stížnosti k ESLP je účinný od 1. 1. 2016

Od začátku ledna 2016 vstoupily v účinnost některé změny týkající se podmínek podání stížností k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). Tyto změny se vztahují především na stížnosti podávané právnickými osobami a stěžovateli, kteří jsou právně zastoupeni od počátku řízení. Přestože se tedy nejedná o změny zásadního významu, dochází zároveň ke změně formuláře pro podání stížnosti. Všichni stěžovatelé jsou tak povinni své stížnosti podávat na novém formuláři, protože pokud by podání k ESLP nesplňovalo formální požadavky uvedené v článku 47 Jednacího řádu ESLP, důsledkem by bylo odmítnutí podané stížnosti. Hlavní změny Dne 1. ledna 2016 vstoupilo v platnost lehce pozměněné znění článku 47 Jednacího řádu ESLP, který stanoví podmínky pro […]

Ústavní soud (III. ÚS 1391/15) k odškodnění za nezákonné trestní stíhání, kdy je zřejmé, že se pachatel protiprávního jednání dopustil

V dnes vyhlášeném nálezu se Ústavní soud ČR vyjádřil k možnosti získat odškodnění za situace, kdy je sice trestní stíhání pozdějšího žadatele o odškodnění zastaveno (tedy odškodnění za nezákonné trestní stíhání), avšak z trestního řízení je zřejmé, že se pachatel (žadatel) protiprávního jednání dopustil. V tomto článku přinášíme stručný rozbor uvedeného nálezu. V závěru pak vysvětlíme důvody, proč se závěry, které v dané věci Ústavní soud zaujal, nesouhlasíme. Popis nezákonného trestního stíhání, za které je požadováno odškodnění Stěžovatel byl ode dne 26. 1. 2003 trestně stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu podvodu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 ve spojení s usnesením Vrchního […]

Ústavní soud k příčinné souvislosti mezi trestním stíháním a znehodnocením akcií obchodní společnosti

Dnes v dopoledních hodinách byl vyhlášen nález Ústavního soudu ČR, který se věnoval otázce náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím (rozhodnutím o zahájení trestního stíhání a uvalením vazby) podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním. Ústavní soud ČR se konkrétně věnoval příčinné souvislosti mezi trestním stíháním (a nezákonnou vazbou) a znehodnocením akcií obchodní společnosti. Skutkový stav Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 2. 2011, č. j. 27 C 267/2008-78, byla zamítnuta žaloba stěžovatele, jíž se po státu domáhal zaplacení odškodnění ve výši 77.100.000 Kč s příslušenstvím odpovídající znehodnocení akcií obchodní společnosti. Dané znehodnocení akcií bylo podle tvrzení stěžovatele způsobeno nezákonným […]

Ústavní soud shledal porušení ústavně zaručeného práva na účinné vyšetřování

Ústavní soud se ve svém aktuálním nálezu sp. zn. II. ÚS 3626/13 ze dne 16. 12. 2015 zabýval problematikou porušení základního práva stěžovatelů na účinné vyšetřování ve věci podezření na spáchání trestného činu obchodování s lidmi. Nucené práce v českých lesích V daném případě se jednalo o desítky zahraničních pracovníků původem z Vietnamu, Rumunska a Slovenska, kteří byli ze strany českých podnikatelů najímáni k provádění lesních prací na území České republiky. Za tímto účelem s nimi byly uzavírány písemné pracovní smlouvy, následně jim však nebyly vypláceny, ať již z části nebo vůbec, dohodnuté mzdy. Pracovníci vypověděli, že byli zlákáni falešnými sliby a následně drženi v nesnesitelných podmínkách na odlehlých místech v lese, kde byli nuceni pracovat až 14 hodin […]

Nový systém obsazování senátů Ústavního soudu od roku 2016

Plénum ÚS zrušilo systém složení senátů, které zůstávaly neměnné po celou dobu výkonu mandátu soudců. Ústavní soud tvoří čtyři tříčlenné senáty, k jejichž obměnám doposud docházelo pouze z důvodu zániku soudcovské funkce. Od 1. ledna 2016 se budou každé dva roky přesouvat vždy čtyři soudci mezi jednotlivými senáty. Cílem této organizační změny je zejména podpořit profesní rozvoj soudců a rozšířit názorovou pluralitu při současném zachování jednoty judikatury ÚS a shodných procesních postupů všech senátů. Předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský k potřebě této změny uvedl: „Usiluji již 12 let, co zde jsem, o jisté promíchání, o rotaci soudců mezi senáty.“[1] Podle Rychetského mohla totiž při neměnnosti senátů nastat „zvláštní situace, kdy je jeden […]

ÚS k principu předvídatelnosti soudního rozhodování a změně rozhodovací praxe

Ve včerejším nálezu se Ústavní soud ČR věnoval otázce odškodnění dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním při změně rozhodovací praxe v otázce nesplnění povinnosti odložit (přerušit) exekuci z důvodu podání excindační žaloby (Dle nové judikatury totiž není podání vylučovací žaloby důvodem k tomu, aby soudní exekutor přerušil exekuci prodejem movitých věcí. Není-li však vylučovací žaloba zjevně bezdůvodná, odložit exekuci musí soud.). Stěžovatelka tak nesprávně za orgán porušující její práva označila exekutora, nikoliv soud.

Budou moci bývalá občanská sdružení zůstat u původního názvu?

12. října vláda schválila novelu občanského zákoníku. Tato novela si klade za cíl „odstranit nejpalčivější problémy současné podoby kodexu“. Jeden ze schválených bodů se týká spolků vzniklých před rokem 2014 jako občanská sdružení, pro které se (stejně jako pro společenství vlastníků) navrhuje výjimka z přechodného ustanovení § 3042 NOZ, jež ukládá všem právnickým osobám přizpůsobit svůj název požadavkům nového občanského zákoníku do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti – tedy do 1. 1. 2016.