V polovině prosince rozhodoval Nejvyšší správní soud další zajímavou věc týkající se územního plánování. Předmětem sporu tentokrát byla otázka, zda stavební úřad může zamítnout žádost o rozdělení pozemku s odkazem na rozpor s územním plánem. Jaká byla odpověď od špiček naší justice, se dozvíte v našem článku.
Nejvyšší správní soud rozhodoval zajímavý spor o pozemních komunikacích. Jádrem sporu byl § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, který zní takto:
V rozsudku č.j. 30 Cdo 3127/2022-352 z 21. listopadu 2022 Nejvyšší soud připomněl vztah mezi odpovědností státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle z.č. 82/98 Sb. a odpovědností třetího subjektu.
Otázka: Může starosta sám bez vědomí zastupitelů podepsat smlouvu s pořizovatelem územního plánu?
Otázka: Musíme k územnímu plánu vést spis a mohou do něj lidé nahlížet?
Otázka: Vlastník má pravomocné územní rozhodnutí, ale ještě nezačal stavět, můžeme změnit územní plán tak, aby stavět nemohl?
Otázka: Jak se postupuje při rychlozměně územního plánu?
Otázka: Schvaluje smlouvu obce s investorem rada nebo zastupitelstvo?
Otázka: Můžeme chtít úhradu za změnu územního plánu po investorovi?
Otázka: Musí územní plán řešit dopady změn klimatu?