Nejvyšší soud v právě dnes zveřejněném rozsudku zrekapituloval svoji judikaturu, podle které zásadně platí, že pokud soud dospěje k závěru o porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené době, je na místě, aby stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva.
Před několika dny Městský soud v Praze rozhodoval zajímavou věc související s kauzou Vrbětice. Přesto, že šlo o velmi specifický případ, závěry jsou jistě použitelné v nejrůznějších oblastech činnosti samospráv, neboť kritérium trvalého bydliště se používá poměrně často.
„Chlad představuje v našem klimatickém pásmu větší riziko a nebezpečí pro křehké seniory než horké počasí.“ MUDr. Pavel Weber a kol., Poruchy termoregulace a jejich význam ve vyšším věku
Nejvyšší správní soud často rozhoduje o zajímavých aspektech územního plánování. Nejinak tomu bylo v případě obce Dolany. Jeden z pozemků se podle starého územního plánu nacházel v nezastavitelné stabilizované ploše zemědělského půdního fondu, nový územní plán ho pak přeřadil do plochy územní rezervy pro venkovské bydlení.
V obci Poříčí nad Sázavou přijali nový územní plán a jak už to bývá, dočkali se návrhu na zrušení jeho části. Jeden z vlastníků nebyl spokojen, že jeho nemovitost byla původně v ploše určené pro bydlení a občanskou vybavenost a nově je z ní jen zahrada – zeleň soukromá a vyhrazená. Vlastník ale udělal jednu podstatnou chybu – nestaral se včas a nehájil svá práva, když měl a mohl. Proto jeho návrh Krajský soud v Praze zamítl.
V obci Mydlovary pořizovali nový územní plán. Jednu plochu, na které stojí rodinný dům, zahrnul nový plán do ploch přestavby s funkčním využitím pro rekreaci (starý územní plán řadil plochu rovněž ke sportu a rekreaci – změna spočívala v onom určení k přestavbě). Vlastník s takovým řešením nesouhlasil a bránil se u Krajského soudu v Český Budějovicích. Ten jeho návrh zamítl, protože neshledal, že by nový územní plán zasáhl do vlastnického práva. Dotčený se obrátil i na Nejvyšší správní soud, ten ale jeho kasační stížnost rovněž neuznal. Co zajímavého k tomu soudci řekli?
Obce jako vlastníci vodovodních a kanalizačních řadů mají podle § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích povinnost umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení.
Nejvyšší správní soud dostal možnost se opět vyjádřit k problematice veřejně přístupných účelových komunikací. Kasační stížnost a nejprve neúspěšnou žalobu ke Krajskému soudu v Brně podali nespokojení vlastníci nemovitostí, kteří nesouhlasili s tím, že by na jejich pozemku měla právě taková pozemní komunikace existovat.
V naší advokátní kanceláři poskytujeme právní pomoc zejména obcím, které se dostaly do nesnází kvůli svému územnímu plánu, stavební uzávěře, smlouvě s investory, sporům o veřejnou infrastrukturu nebo požadavkům na náhradu škod za zklamaná legitimní očekávání stavebníků. Proto pečlivě sledujeme činnost českých soudů. Díky tomu vám můžeme nabídnout shrnutí zajímavých rozsudků týkajících se těchto otázek.
Představme si jednu středočeskou obec, říkejme jí třeba Dobré Bydlo. Postihl ji tejný osud jako většinu vesnic okolo Prahy nebo jiných velkých měst – z kdysi malé dědiny se stalo skoro město, noví obyvatelé zatěžují infrastrukturu a přáli by si, aby měli veškerý komfort, na který byli zvyklí v bytě. Očekávají samozřejmě, že bude bez problémů fungovat vodovod i kanalizace. V Dobrém Bydle kanalizaci mají už řadu let, ale podle územního plánu existují další doposud pouze zastavitelné lokality, kde mají vyrůst desítky dalších a dalších domů – kanalizace i vodovod ale chybí a je třeba je tam přivést. Co a jak může obec v takové situaci udělat a zda pro […]