Obec schválí smlouvu o rozvoji území s developerem usnesením zastupitelstva, smlouva je následně uzavřena. Ministerstvo vnitra ale podá návrh na zrušení usnesení zastupitelstva podle § 124 odst. 5 zákona o obcích a dané usnesení je o něco později zrušeno soudem. Jaké jsou důsledky zrušení usnesení zastupitelstva obce o schválení smlouvy zrušeno? Znamená rozhodnutí soudu neplatnost smlouvy?
V souvislosti s novou výstavbou v obci dochází k situacím, kdy investor vybuduje také doprovodnou infrastrukturu (komunikace, chodníky, veřejné osvětlení, kanalizační či vodovodní řad), následně chce danou infrastrukturu převést na obec. Má obec povinnost ji převzít?
Řada měst a obcí musí v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel či předpisy na ochranu zdraví a životního prostředí, vybudovat novou kanalizaci či vodovod. Jednou z možností, jak může obec dosáhnout toho, aby nemusela tyto náklady nést sama, představuje místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 10c zákona o místních poplatcích. Ten může obec zavést, pokud právě vybudovala nový vodovod nebo kanalizaci.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Celý nález Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 8/16 je dostupný zde.
Nejvyšší soud spolu s Centrem dopravního výzkumu 24. ledna 2018 představili veřejnosti internetovou databázi soudních rozhodnutí týkajících se mimo jiné náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Co všechno tato databáze na adrese obsahuje a umí?
Je možné, aby si obec sjednala s investorem smlouvu, ve které se investor zaváže obci poskytnout finanční příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury? Odpověď poskytl již v roce 2013 Nejvyšší soud ČR. Níže najdete rozbor jeho rozsudku.
V roce 2016 plénum ÚS zrušilo systém složení senátů, které do té doby zůstávaly neměnné po celou dobu výkonu mandátu soudců. Ústavní soud tvoří čtyři tříčlenné senáty, k jejichž obměnám doposud docházelo pouze z důvodu zániku soudcovské funkce. Od 1. ledna 2016 se však každé dva roky přesouvají vždy čtyři soudci mezi jednotlivými senáty. Po „dvouletce“ 2016 a 2017 tak od 1. ledna 2018 došlo opět ke změně složení senátů. Cílem této organizační změny je zejména podpořit profesní rozvoj soudců a rozšířit názorovou pluralitu při současném zachování jednoty judikatury ÚS a shodných procesních postupů všech senátů.
S funkcí zastupitele je spojeno mimo jiné také rozhodování o tom, jakým způsobem bude nakládáno s majetkem obce. Jelikož existuje riziko, že by zastupitelé k tomuto „cizímu“ majetku nepřistupovali stejně zodpovědně jako k majetku vlastnímu, je jim zákonem uložena povinnost přistupovat k majetku obce s péčí řádného hospodáře. V tomto článku si rozebereme pouze možné konotace vyplývající z občanskoprávní odpovědnosti zastupitelů. Možné trestněprávní dopady budou předmětem dalšího článku.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Celý nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3749/17 je dostupný zde.
Odpovědnost zastupitelů je někdy preventivně omezována tím, že zastupitelé hlasují neveřejně. Když se několik zastupitelů zdrží hlasování a nehlasují pro určitý kontroverzní návrh, tak následně může být obtížně zjistitelné, kdo jak hlasoval. Je takový postup právně v pořádku?