Odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR vede od 1. února 2010 statistiku výše odškodnění poskytnutého z důvodu průtahů v řízení a nepřiměřené délky řízení. O danou statistiku ministerstva (za léta 2010 až 2012) jsme se rozhodli podělit níže v článku.
V pátek 26. září poslanci schválili změnu zákona o soudních poplatcích, která odstraňuje stav, kdy se neziskové organizace od ledna 2014 staly plátci soudních poplatků týkajících se zápisů do rejstříků vedených krajskými soudy. Skupina 22 poslanců reprezentovaná Petrem Kořenkem (ČSSD) předložila již v březnu tohoto roku návrh zákona, který navrhuje, aby řízení ve věcech veřejného rejstříku, která se týkají spolku, nadace, nadačního fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti byla osvobozena od soudního poplatku.
Ústavní soud ČR počátkem srpna odpověděl ve svém nálezu (II. ÚS 1430/13) na otázku, jak mají soudy postupovat, pokud žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem: „Soudy v takové situaci určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu.“
Průtahy v řízení jsou častým problémem české justice. Ani spory, které dosahují trvání 10 a více let bohužel nejsou v českém prostředí výjimkou. V naší advokátní kanceláři jsme přesvědčeni, že pokud občané nebudou bránit svá práva a využívat všech právních prostředků, které jím právní řád poskytuje, věci se k lepšímu měnit nebudou.
„Manuál pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění zákona č. 160/2006 Sb., na případy odškodňování průtahů v řízení“ je pomůcka určená zejména státním orgánům při aplikaci výše citovaného zákona. Seznámit ovšem může být praktické také pro poškozené.
V posledním ze série článků věnovaných statistice popisující průměrnou délku trestních řízení u jednotlivých okresních a krajských soudů se blíže podíváme na trestní soudnictví Severočeského, Východočeského a Severomoravského kraje.
V druhé polovině éry účinnosti občanského zákoníku z roku 1964 (dále jen „OZ“) fungovala sdružení rodičů a přátel škol (dále jen „SRPŠ“) buďto jako občanská sdružení založená v režimu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen „ZOS“), anebo pouze na základě pouhé dohody bez jakékoliv opory v právním řádu. Zatímco SRPŠ založená řádně podle ZOS byla nadána právní subjektivitou (nově „právní osobností“) a dalšími výhodami plynoucími z příslušného právního rámce, nepožívaly ostatní SRPŠ v podstatě žádných právních výhod.
Jak signalizovala doktrína již dlouho před schválením návrhu zákona č. 89/2012 Sb. (1), obsahuje i nový civilní kodex podobně jako jiné zákony řadu problematických míst.
V další části naší série článků, věnované průměrné délce trestního řízení, se po jihomoravských a pražských a středočeských soudech podíváme i na soudy západočeské a jihočeské.
Přes intenzivní osvětovou činnost vyvíjenou nejen Ministerstvem spravedlnosti, ale i jinými organizacemi lze konstatovat, že přechod na novou civilní legislativu nebyl zvládnut tak hladce, jak zákonodárce očekával. Posláním tohoto krátkého textu je upozornit a popohnat bytová družstva (nebo přesněji jejich členy), která doposud své stanovy nepřizpůsobila nové úpravě (tedy především družstva menší), k činnosti, neboť dle notoricky známé zásady ignorantitia legis neminem excusat se na neznalost zákona vymlouvat nelze.