Před týdnem jsme na našich stránkách zveřejnili článek poskytující odpověď na otázku, jaká je průměrná délka trestního řízení vedeného před jednotlivými jihomoravskými soudy. Na následujících řádcích přinášíme pro změnu přehled délky trestních řízení vedených u soudů ležících na území hlavního města Prahy, tedy Obvodních soudů pro Prahu 1 až 10 a Městského soudu v Praze (data jsou uvedena ve dnech a zachycují délku řízení ode dne nápadu do právní moci rozhodnutí):
Tajemník Dělnické mládeže Jakub Svoboda dostal na konci června 2014 trestním příkazem za pálení vlajky EU na mítinku DSSS před volbami do Evropského parlamentu „podmínku“ na jeden rok. Protože však podal odpor, trestní řízení bude pokračovat. Svým jednáním, které spočívalo v tom, že „potřísnil hořlavou tekutinou a zapálil vlajku Evropské unie, která vzápětí během několika vteřin celá shořela“ měl spáchat trestný čin výtržnictví. Na sociálních sítích to vzbudilo bouřlivé diskuse. Jedni obhajují právo státu potrestat Svobodu, druzí považují v daném případě trestní represi za nepřiměřenou. Podívejme se na některé souvislosti.
Více než 50 tisíc společenství vlastníků jednotek, které v roce 2011 evidoval Český statistický úřad, má sice na změnu svých stanov ještě čas dva a půl roku (pokud jde o změnu názvu, tak o rok méně), ale kdo si chce ušetřit stres spojený se změnami na poslední chvíli a vyvarovat se zbytečných chyb, může začít už nyní. Zejména těmto vlastníkům jednotek je určen následující text.
Jaká je průměrná délka řízení, tedy jakou délku řízení lze ještě považovat za standardní? Kdy už řízení, jehož jsem účastníkem, trvá nepřiměřené dlouho? Tyto otázky si určité pokládá hodně účastníků soudních řízení.
I banální zákrok, ze kterého se pacient rychle zotaví, může být v několika málo případech spojen s přenosem vážného nakažlivého onemocnění – žloutenky typu C. Nebezpečí se může skrývat např. v krevních konzervách, ve špatně dezinfikovaných nástrojích či v dialýze. Pacient pak většinou odchází z nemocnice, aniž by se o tom, že je žloutenkou nakažen, dozvěděl.
V únoru 2014 uplynuly dva roky od vydání nálezu pléna Ústavního soudu (ÚS) sp. zn. Pl. ÚS 29/11, kterým bylo s účinností od ledna 2013 zrušeno nenárokové civilní dovolání. Nová právní úprava civilního dovolání, která byla přijata novelou č. 404/2012 Sb., je tak účinná téměř rok a půl.
V únoru jsem zde napsal několik tipů týkajících se nového formuláře na stížnosti k štrasburskému soudu. Vzhledem k tomu, že z mé advokátní praxe a spolupráce s advokáty mám informace o tom, že ESLP je při posuzování formálních náležitostí stížností od roku 2014 skutečně velmi formalistický, požádal jsem o rozhovor právničku při ESLP Irenu Markovou. Rozhovor vyšel v Bulletinu advokacie č. 6/2014 na s. 9-11.
Občané, kteří po lednu 2014 zvažují založení neziskovky, jsou obvykle postaveni před volbu, zda založit spolek nebo ústav. Stejně tak 85 985 občanských sdružení, které evidovalo ministerstvo vnitra ke konci roku 2013 a které se automaticky staly spolkem, mají stále možnost, kterou jim dává § 3045 NOZ, tedy transformovat se na ústav. Patříte také vy k těm, kteří si kladou otázku nad výhodami jedné či druhé právní formy? Pak právě vám je určen následující text.
V rámci snah o větší zpřístupnění vlastní judikatury začal Evropský soud pro lidská práva (ESLP) v roce 2010 vydávat v elektronické podobě tematické přehledy kazuistik (fact sheets). V současné době je již na webu ESLP zveřejněno přes 60 takových přehledů rozdělených do 12 oblastí. Jsem přesvědčený, že tyto přehledy mohou také českým právníkům pomoci zorientovat se v nesmírně početné judikatuře štrasburského soudu.
Nejvyšší soud ČR se ve svém čerstvém rozsudku ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3485/2013, věnoval otázce, zda zákon o odpovědnosti za škodu přiznává odškodnění i tomu, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu nepřiměřené délky, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal či nikoli.