Dřívější občanská sdružení už nemusejí přizpůsobovat svůj název § 216 OZ

Spolky, které byly založeny před rokem 2014, už nemusejí přizpůsobovat svůj název požadavkům občanského zákoníku. Na konci roku 2016 byla tato povinnost zrušena. Název dřívějších občanských sdružení tedy již nemusí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ či zkratku „z. s.“ Stále ale platí povinnost přizpůsobit stanovy a doplnit informace o orgánech spolku do veřejného rejstříku. Dřívější povinnost spolků vzniklých před 31. 12. 2013 přizpůsobovat název § 216 OZ Podle ustanovení § 216 občanského zákoníku musí název spolku obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. Dle ustanovení § 3042 občanského zákoníku odporuje-li název právnické osoby ustanovením občanského zákoníku (tedy u spolků požadavkům stanoveným v ustanovení § 216 […]

Právo na lékařskou pomoc vs. právo pomoc odmítnout

Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 2078/16 ze dne 2. 1. 2017 zdůraznil povinnost všech respektovat svobodné rozhodnutí osoby odmítnout lékařskou pomoc. Toto obecné pravidlo Ústavní soud aplikoval na konkrétní případ a dospěl k závěru, že obecné soudy porušily stěžovatelovo právo vyjádřené v čl. 39 Listiny základních práv a svobod, tj. že nikdo nemůže být odsouzen za čin, který není podle zákona trestným. Tím, že nemocná odmítla nechat se léčit, byl totiž stěžovatelův čin neposkytnutí lékařské péče zbaven protiprávnosti.

Krajský soud v Brně podruhé k otázce volného poskytování homeopatie

Jak jsme psali již v článku Poskytování homeopatických služeb nelékařem není přestupek, Krajský soud v Brně zaujal v samém závěru minulého roku stanovisko, že osoby poskytující homeopatické služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) nelze za tuto jejich činnost trestat. Na tento právní názor nyní stejný soud navázal v obdobné věci, v níž opět vyhověl žalobkyni a zrušil napadené přestupkové rozhodnutí.

Průběh státní zkoušky na některých katedrách FSS MU je nezákonný

Krajský soud v Brně v úvodu roku 2017 dospěl k alarmujícímu a pro někoho možná nečekanému závěru, že průběh státních závěrečných zkoušek na jedné z kateder Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, není v souladu se zákonem a vnitřními předpisy Masarykovy univerzity. Tento právní názor byl sice vysloven v jednom konkrétním případě, vše nicméně napovídá tomu, že se jedná o nikoliv o ojedinělý exces, ale o problém běžné zaužívané praxe.

Poskytování homeopatických služeb nelékařem není přestupek

Krajský soud v Brně měl v nedávné době jedinečnou možnost vyjádřit svůj právní názor ke kontroverzní otázce, zda mohou být homeopatické služby poskytovány osobami, které nejsou registrovanými poskytovateli zdravotních služeb ve smyslu zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) nebo zda se tyto osoby při jejich poskytování bez oficiálního oprávnění dopouštějí přestupku. Tuto možno přitom využil tak, že se postavil na stranu homeopatů.

Jednání před vznikem neziskové organizace a převzetí jeho následků

Často dochází k tomu, že ještě než spolek, ústav, nadace či nadační fond vzniknou jako samostatná právnická osoba, je zapotřebí vynaložit určité náklady a uzavřít příslušné smlouvy v souvislosti s činností zakládané právnické osoby. Může se jednat o právní služby, ale také uzavření nájemní smlouvy, nákup vybavení apod. Občanský zákoník dává v § 127 možnost založené právnické osobě přihlásit se k důsledkům takto učiněného jednání, a pokud k tomu dojde, platí, že daná právnická osoba je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převzetí účinků jednání nově založenou právnickou osobou Účinky právních jednání učiněných před tím, než jí byla přiznána právní osobnost, může právnická osoba pro sebe převzít nejpozději do tří měsíců od svého […]

Námitka promlčení nároku vznesená státem ve sporu o odškodnění pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným odporuje dobrým mravům

Ústavní soud ČR se ve svém nálezu z minulého týdne zabýval otázkou, zda je námitka promlčení nároku na odškodnění pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným vznesená ze strany státu v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud ČR přitom dospěl k jednoznačnému závěru, že takováto námitka je “nemravná“. Soud dokonce zašel tak daleko, že celou situaci ohledně odškodňování pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným (vytvořenou státem) přirovnal k příslovečné Hellerově Hlavě XXII.

Ministerstvo zdravotnictví se ztotožnilo s našimi závěry ohledně možnosti vydání placenty rodičce

V únoru 2015 naše advokátní kancelář zpracovala posudek ohledně možnosti vydání placenty rodičce. K této otázce chyběla výslovná úprava, stejně jako jakákoli judikatura. V souladu se zásadou autonomie jednotlivce jsme dospěli k závěru, že pokud zde nejsou závažné důvody proti vydání placenty, je nutno dát přednost jejímu vydání: