ÚS k principu předvídatelnosti soudního rozhodování a změně rozhodovací praxe

Ve včerejším nálezu se Ústavní soud ČR věnoval otázce odškodnění dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním při změně rozhodovací praxe v otázce nesplnění povinnosti odložit (přerušit) exekuci z důvodu podání excindační žaloby (Dle nové judikatury totiž není podání vylučovací žaloby důvodem k tomu, aby soudní exekutor přerušil exekuci prodejem movitých věcí. Není-li však vylučovací žaloba zjevně bezdůvodná, odložit exekuci musí soud.). Stěžovatelka tak nesprávně za orgán porušující její práva označila exekutora, nikoliv soud.

Budou moci bývalá občanská sdružení zůstat u původního názvu?

12. října vláda schválila novelu občanského zákoníku. Tato novela si klade za cíl „odstranit nejpalčivější problémy současné podoby kodexu“. Jeden ze schválených bodů se týká spolků vzniklých před rokem 2014 jako občanská sdružení, pro které se (stejně jako pro společenství vlastníků) navrhuje výjimka z přechodného ustanovení § 3042 NOZ, jež ukládá všem právnickým osobám přizpůsobit svůj název požadavkům nového občanského zákoníku do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti – tedy do 1. 1. 2016.

Odškodnění za nezákonné věznění (vazbu) v letech 1983-1987

Ústavní soud ČR se dnes ve svém nálezu vyjádřil k případu týkajícímu se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, konkrétně se zabýval otázkou odškodnění za nezákonné věznění stěžovatele (probíhající v letech 1983-1987), který v době nesvobody odmítl nastoupit vojenskou službu z důvodu svého přesvědčení.

Judikatura štrasburského soudu v češtině

Ministerstvo spravedlnosti včera oznámilo spuštění nové databáze judikatury ESLP v češtině. Jsou zde obsažena rozhodnutí proti České republice (ta již byla několik let překládána, ale přeložené judikáty byly poměrně pečlivě „schovány“ na stránkách ministerstva). Vedle toho databáze obsahuje anotace dalších důležitých judikátů vydaných od podzimu 2012.

Osvobození od soudních poplatků v případě právnických osob

Možností osvobození od soudních poplatků (nejen) právnických osob, jehož účelem je zabezpečit přístup k soudu bez ohledu na materiální a sociální situaci, se zabývá § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Stanovy spolků: jaká ustanovení zákona byste měli určitě znát

Oproti úpravě obsažené v zákoně o sdružování občanů (který platil pro občanská sdružení do konce roku 2013) je regulace spolků v novém občanském zákoníku poměrně komplexní a dostatečná. Z velké většiny ovšem tato úprava platí pouze podpůrně (dispozitivně) – pokud si neujednáme něco jiného ve stanovách spolku. Účelem tohoto článku je poukázat na některá podpůrná ustanovení, o kterých spolky ne vždy vědí (a dané věci pak do stanov mnohdy nezahrnou). Tato úprava není „špatná“, ale zcela logicky se najdou spolky, jimž bude v praxi spíše způsobovat problémy, než pomáhat. V každém případě je pak dobré tato pravidla znát. 1) Kooptace členů voleného orgánu (§ 246/2 OZ) Pokud stanovy neobsahují odlišnou […]

Ústavní soud k otázce vyloučení soudního přezkumu ve věci pozastavení výplaty dotace podle zákona č. 218/2000 Sb.

První prázdninový den byl vyhlášen nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 12/14, v němž se soud zabýval otázkou souladu § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném do 19. 5. 2015 (dále „zákon o rozpočtových pravidlech“). Podle tohoto ustanovení byla rozhodnutí o nevyplacení dotace či její části na základě domněnky, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, vyloučena ze soudního přezkumu.