Mohou zastupitelé obce hlasovat neveřejně?

Odpovědnost zastupitelů je někdy preventivně omezována tím, že zastupitelé hlasují neveřejně. Když se několik zastupitelů zdrží hlasování a nehlasují pro určitý kontroverzní návrh, tak následně může být obtížně zjistitelné, kdo jak hlasoval. Je takový postup právně v pořádku?

Sporná otázka navrhování prezidentských kandidátů a možný osud aktuální prezidentské volby

V několika předešlých článcích se naše advokátní kancelář věnovala aktuální otázce týkající se prezidentské volby. Konkrétně otázce, zda proběhla registrace vybraných kandidátů na prezidenta republiky v souladu se zákonem či nikoliv, a to v důsledku skutečnosti, že vybraní poslanci a senátoři při registraci vyjádřili podporu více než jednomu jedinému kandidátu. Přestože se k této věci v uplynulých týdnech vyjádřili postupně Nejvyšší správní soud i Ústavní soud, s ohledem na objektivní okolnosti svazující jejich rozhodování zůstala výsledná odpověď do značné míry zahalena stínem nesrozumitelnosti a spornosti vedoucí až k pochybám o regulérnosti nadcházejících voleb. Nyní se tedy zamyslíme nad tím, zda může být jejich výsledek v tomto směru zpochybněn.

Otázka registrace kandidátů na prezidenta republiky před Ústavním soudem

Naše kancelář se v uplynulých týdnech věnovala otázce možnosti členů zákonodárného sboru. Nejprve jsme v článku „Mohou se jednotliví poslanci a senátoři podílet na podání více než jedné kandidátní listiny pro volby prezidenta republiky?“ představili vlastní analýzu sporné situace, a dále pak v článku „Usnesení Nejvyššího správního soudu k otázce registrace kandidátů na prezidenta republiky“ uvedli komentované shrnutí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v dané věci. Nyní se díky ústavní stížnosti podané paní Terezií Holovskou, jež iniciovala dřívější řízení před Nejvyšším správním soudem, mohl k věci vyjádřit rovněž Ústavní soud – orgán ochrany ústavnosti.

Nová analýza: dvě úrovně územního plánování v Praze

Metropolitní plán počítá s tím, že na jeho obecná ustanovení, která neobsahují potřebnou regulaci, naváže v některých lokalitách tzv. územní plán druhé úrovně. Přečtěte si analýzu toho, jaká úskalí se v pořizování územních plánů pro vymezené části Prahy mohou skrývat. Analýzu jsme zpracovali společně se spolkem Arnika, který se dlouhodobě věnuje územnímu plánu v Praze a účasti veřejnosti. Domníváme se, že by Praha měla opustit snahu vytvářet dva územní plány v jednom městě a raději by se měla vydat cestou tvorby kvalitních regulačních plánů. Analýza je ke stažení zde.

Usnesení Nejvyššího správního soudu k otázce registrace kandidátů na prezidenta republiky

Jak jsme avizovali již v našem článku „Mohou se jednotliví poslanci a senátoři podílet na podání více než jedné kandidátní listiny pro volby prezidenta republiky?“, Nejvyšší správní soud dne 13. 12. 2017 vydal rozhodnutí ve věci otázky, zda mohou členové zákonodárného sboru navrhovat více než jednoho prezidentského kandidáta. Usnesením ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. Vol 84/2017 (dále jen „Usnesení“), sice Nejvyšší správní soud odmítl podaný návrh z formálních důvodů, současně však vyjádřil právní názor, který v dané „sporné“ otázce zřejmě do budoucna konečně udělal jasno.