České a slovenské právo se řadu let vyvíjelo společně. Za poslední dvě desetiletí však došlo ke značnému posunu v jednotlivých právních odvětvích a řada právních institutů je tak v českém slovenském právu zakotvena odlišně. Právě tyto rozdíly mezi jinak podobnými právními řády nám umožňují se inspirovat. Jaké odlišnosti najdeme u právní úpravy náhrady imateriální újmy způsobené průtahy v řízení v CŘ a v SR?
Ústavní soud ČR se dnes ve svých dvou nálezech (I. ÚS 2551/13 a I. ÚS 4227/12) vyjádřil k případům týkajícím se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem.
Z vlastní advokátní praxe vím, že poškození pacienti mají dokazování v soudním řízení mnohdy velmi obtížné. K újmě dojde zpravidla v době, kdy jsou ve špatném zdravotním stavu (jinak by zdravotní pomoc nevyhledali), proti sobě mají převahu zdravotníků, kteří jsou zvyklí neříci pravdu (nebo dokonce přímo lhát) a kteří mají většinou na své straně také soudní znalce (těmi nebývá jmenován nikdo jiný, než zdravotník s podobnou zkušeností s praxe, který mnohdy zastává přístup, že „chybička se vloudit může“).
Záruky právního státu dávají člověku obviněnému ze spáchání trestného činu celou řadu záruk, které mají zamezit justičnímu omylu. Níže uvedený příběh ovšem dokládá, že ani tyto nemusejí nespravedlivému odsouzení zabránit.
Reflex se Tomio Okamurovi ve středu omluvil za to, že nerespektoval předběžné opatření Obvodního soudu pro Prahu 7, kterým bylo nařízeno, že nesmí komolit jeho jméno a nazývat jej „Pitomiem“. Jistě, můžeme označení Pitomio považovat za ubohé a neslušné, ale opravdu je na místě zásah soudu? Více na mém blogu na Aktuálně.cz.
Na přelomu roku došlo k rozšíření případů, ve kterých mají námitky podané proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění odkladný účinek. Nově totiž mají odkladný účinek i námitky podané proti rozhodnutím vydaným podle ustanovení § 116 odst. 2 věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“) a podle ustanovení § 64 odst. 2 a 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).
Nový občanský zákoník kromě jiného přinesl novou koncepci bytového spoluvlastnictví (§ 1158 až § 1222 NOZ), čímž současně abrogoval zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (ZVB).
Před třemi měsíci jsme na našich stránkách uveřejnili základní informace určené odsouzenému připravujícímu se na nástup do vězení a jeho rodině (dostupné zde). V souvislosti s přípravou návrhu na přeřazení do jiného typu věznice, který zpracováváme v advokátní kanceláři pro našeho klienta, jsme se rozhodli výše uvedené informace rozšířit i o problematiku přeřazení do jiného (mírnějšího) typu věznice.
Jednou z otázek týkající se trestního práva, se kterou jsem se v souvislosti s výkonem koncipientské praxe potkal, byla i otázka, zda má osoba podávající vysvětlení právo na právní pomoc advokáta. Jejímu zodpovězení jsem se rozhodl věnovat konferenční příspěvek a několik následujících řádků.
Před měsícem jsme na těchto stránkách zveřejnili komentovaný vzor stanov pro založení spolku. Z našich kontaktů s občany a neziskovými organizacemi víme, že příprava stanov není jedinou věcí, se kterou se při zakládání spolku potýkají. Volba nezaměnitelného jména, správné vyplnění formuláře a doložení všech potřebných příloh mnohdy představují pro ty, kdo nemají s právem nic společného, nemalý problém. Proto jsem se rozhodl poskytnout návod krok za krokem, jak spolek založit.