Reakce MMR na zprávy o povolování výstavby obnovitelných zdrojů energie

Před týdnem jsme psali článek o tom, že není pravdou, že by obce po novele stavebního a energetického zákona neměly prakticky žádné možnosti, jak zabránit nežádoucí výstavbě větrných elektráren.  Kupříkladu Hospodářské noviny mj. uváděly: „Novela energetického zákona označovaná jako lex OZE I zařadila větrné, ale i fotovoltaické elektrárny s výkonem nad jeden megawatt mezi veřejnou technickou infrastrukturu. Investoři při jejich stavbě už tedy nemusí žádat o změnu územního plánu, pokud je umístí v nezastavěném území obce. „Nutnost pořizování změny územního plánu v tomto případě odpadá,“ potvrzuje Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti. Výstavbu obnovitelných zdrojů v Česku by to tak podle něj mohlo usnadnit. „Zmenšuje se tím do […]

Nejvyšší správní soud ke stavební uzávěře

Nejvyšší správní soud rozhodoval o jedné stavební uzávěře. Vzhledem k tomu, že se právě stavební uzávěrou snaží mnohé obce řešit neutěšenou situaci s rozsáhlou výstavbou a nekvalitním územním plánem, je jistě dobré vědět, jak na tato opatření obecné povahy nahlížejí soudy (krajský i Nejvyšší správní podání vlastníků zamítly).

Ústavní soud postavil soudní přezkum územních plánů na hlavu dalším absurdním nálezem

Ústavní soud v lednu 2023 vydal nález ve věci územního plánování. To se nestává tak často a můžeme jistě říci: díky bohu za to, protože ze strany ústavních soudců, kteří se územnímu plánování nevěnují do detailů (na rozdíl od těch z Nejvyššího správního soudu), to obvykle to nebývají šťastné a pro praxi přínosné zásahy. Pojďme se nyní podívat, o co šlo a jaké má nejnovější nález Ústavního soudu následky pro obce.

Otázka č. 100: Který orgán obce rozhoduje o tom, že se se požádá orgán územního plánování obce s rozšířenou působností, aby pořídil pro obec územní plán?

Otázka: Který orgán obce rozhoduje o tom, že se se požádá orgán územního plánování obce s rozšířenou působností, aby pořídil pro obec územní plán?

Řešení dopravní přístupnosti pozemků a společné povolení

Nejvyšší správní soud vydal další zajímavé rozhodnutí, které se týká veřejně přístupných účelových komunikací. V posuzovaném případě měla být na jednom pozemku povolena přístavba rodinného domu. S tím nesouhlasil soused, přes jehož pozemek vedla od rodinného domu k místní komunikaci zpevněná cesta. Tu považoval stavební úřad právě za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nicméně vlastník pozemků s tím nesouhlasil.