Jak jsme psali již v článku Poskytování homeopatických služeb nelékařem není přestupek, Krajský soud v Brně zaujal v samém závěru minulého roku stanovisko, že osoby poskytující homeopatické služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb dle zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) nelze za tuto jejich činnost trestat. Na tento právní názor nyní stejný soud navázal v obdobné věci, v níž opět vyhověl žalobkyni a zrušil napadené přestupkové rozhodnutí.
Krajský soud v Brně v úvodu roku 2017 dospěl k alarmujícímu a pro někoho možná nečekanému závěru, že průběh státních závěrečných zkoušek na jedné z kateder Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, není v souladu se zákonem a vnitřními předpisy Masarykovy univerzity. Tento právní názor byl sice vysloven v jednom konkrétním případě, vše nicméně napovídá tomu, že se jedná o nikoliv o ojedinělý exces, ale o problém běžné zaužívané praxe.
Krajský soud v Brně měl v nedávné době jedinečnou možnost vyjádřit svůj právní názor ke kontroverzní otázce, zda mohou být homeopatické služby poskytovány osobami, které nejsou registrovanými poskytovateli zdravotních služeb ve smyslu zákona o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) nebo zda se tyto osoby při jejich poskytování bez oficiálního oprávnění dopouštějí přestupku. Tuto možno přitom využil tak, že se postavil na stranu homeopatů.
Často dochází k tomu, že ještě než spolek, ústav, nadace či nadační fond vzniknou jako samostatná právnická osoba, je zapotřebí vynaložit určité náklady a uzavřít příslušné smlouvy v souvislosti s činností zakládané právnické osoby. Může se jednat o právní služby, ale také uzavření nájemní smlouvy, nákup vybavení apod. Občanský zákoník dává v § 127 možnost založené právnické osobě přihlásit se k důsledkům takto učiněného jednání, a pokud k tomu dojde, platí, že daná právnická osoba je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převzetí účinků jednání nově založenou právnickou osobou Účinky právních jednání učiněných před tím, než jí byla přiznána právní osobnost, může právnická osoba pro sebe převzít nejpozději do tří měsíců od svého […]
Ústavní soud ČR se ve svém nálezu z minulého týdne zabýval otázkou, zda je námitka promlčení nároku na odškodnění pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným vznesená ze strany státu v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud ČR přitom dospěl k jednoznačnému závěru, že takováto námitka je “nemravná“. Soud dokonce zašel tak daleko, že celou situaci ohledně odškodňování pronajímatelů bytů s regulovaným nájemným (vytvořenou státem) přirovnal k příslovečné Hellerově Hlavě XXII.
V únoru 2015 naše advokátní kancelář zpracovala posudek ohledně možnosti vydání placenty rodičce. K této otázce chyběla výslovná úprava, stejně jako jakákoli judikatura. V souladu se zásadou autonomie jednotlivce jsme dospěli k závěru, že pokud zde nejsou závažné důvody proti vydání placenty, je nutno dát přednost jejímu vydání:
Usnesením z 19. 10. 2015 Vrchní soud v Praze potvrdil, že pro založení zapsaného ústavu jako jedné z neziskových právnických osob není potřeba notářský zápis. To znamená, že založit ústav půjde (opět) levněji a rychleji.
Pokud váháte, zda do stanov SVJ zařadit ustanovení o tom, že změna stanov je možná pouze notářským zápisem, měli byste zvážit výhody a nevýhody s tím spojené. V tomto článku se vám je pokusíme přiblížit.
Vrchní soud v Olomouci ukončil období nejistoty, s níž se musela potýkat společenství vlastníků jednotek při změně stanov. Ve svém usnesení ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 8 Cmo 202/2016, rozhodl, že pro SVJ založená před 1. 1. 2014 není forma notářského zápisu při změně stanov nutná.