V územním plánu jsme měli podmínku pořízení regulačního plánu z podnětu a pro jeho pořízení a vydání byla stanovena lhůta 5 let od účinnosti územního plánu. Tato lhůta během pandemie, kdy obec nemohla dobře reagovat na vše, co bylo potřeba, uplynula. Můžeme ještě dál podmiňovat výstavbu tím, že bude pořízen regulační plán?
Dotaz: Stavebník má zájem postavit na svém pozemku 5 rodinných domů a domáhá se toho, aby mu obec umožnila na jejím pozemku vést potřebné vodovodní a kanalizační přípojky. Obec ale s výstavbou v této podobě dlouhodobě nesouhlasí a pozemky poskytnout nechce. Je takový postup možný?
Otázka: Obec vydala změnu územního plánu. Kvůli tomu bylo vypracováno tzv. úplné znění územního plánu po změně. V tomto úplném znění se ale vyskytla chyba v grafické části a na pozemku, kde má být zakreslena (vymezena již v územním plánu před změnou) pozemní komunikace, není nic vymezeno a komunikace je omylem vymezena vedle pozemku. Stavebník se dlouhodobě snaží komunikaci na svém pozemku nemít a obci dnes tvrdí, že platí úplné znění a na jeho pozemku žádná pozemní komunikace být nemůže. Jak to je?
Obvodní soud pro Prahu 2 se v rozsudku č. j. 25 C 67/2022-112 přiklonil k výkladu, podle kterého současná právní úprava neumožňuje přiznat náhradu nemajetkové újmy za nezákonná mimořádná opatření vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví či pandemického zákona, byť byla daná opatření prohlášena za nezákonná ve správním soudnictví.
V rozsudku ze dne 21. 4. 2021 se Nejvyšší soud zabýval postupem nižších soudů, které posuzovaly nesprávný úřední postup stavebních úřadů v řízení o vydání územního souhlasu k oplocení pozemku. O co šlo?
Nejvyšší správní soud se dostal k rozhodování zajímavé kauzy opepřené otázkou církevních restitucí. Na stůl se mu totiž dostala kasační stížnost obce Ořech proti rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byl zrušen regulační plán na návrh Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Ve věci NSS už jednou rozhodoval, a to o tom, jestli byl nebo nebyl návrh na zrušení opatření obecné povahy opožděný (tehdy ho ještě bylo možno podat ve tříleté lhůtě, dnes je to jen jeden rok), když bylo na regulačním plánu špatně vyznačeno datum účinnosti.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze. Ten zamítl návrh jednoho vlastníka na zrušení územního plánu, který na jeho pozemcích vymezil veřejně prospěšné stavby a opatření.
Pokud jde o obecně závazné vyhlášky o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace, je ministerstvo vnitra na obce opravdu přísné a nenechá na nich nit suchou. Ke sporům dochází například ohledně definic stavebního pozemku, nebo okamžiku kolaudace vodovodního či kanalizačního řadu, což je důležité pro vznik poplatkové povinnosti.
Již několik let může stát všechna svá podání k Evropskému soudu pro lidská práva zasílat elektronicky. Pro stěžovatele taková možnost bohužel existuje pouze v omezené podobě. Kdy tedy do Štrasburku psát běžnou poštou a kdy je k dispozici online cesta?
Dnes Nejvyšší správní soud rozhodoval zajímavou věc týkající se místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu či kanalizace (dále jen „Poplatek“) a možnosti vybírat jej od těch, kdo s obcí uzavřeli kupní smlouvu s podmínkou, že pro ně samospráva vybuduje připojení k inženýrským sítím.