Nejvyšší soud: Obec nemůže libovolně vynucovat poskytnutí daru za připojení k vodovodu a kanalizaci

Může obec požadovat finanční příspěvek od vlastníků, kteří hodlají své stavby napojit na obecní vodovod nebo kanalizaci? A co když je finanční příspěvek obci poskytnut na základě darovací smlouvy? Na tyto otázky odpověděl Nejvyšší soud již v roce 2006 a v tomto příspěvku se rozhodnutí soudu blíže podíváme (i v souvislosti s pozdějším rozhodnutím z roku 2013, o kterém jsme již informovali).

Náhrada nákladů obhajoby prostřednictvím více obhájců u nezákonného trestního stíhání

V případě nezákonného trestního stíhání má obviněný právo na satisfakci v podobě náhrady účelně vynaložených nákladů. Mezi ty patří náklady na obhajobu v rámci trestního řízení. Určitý problém ale nastává v případě, kdy si obviněný zvolí více obhájců současně. Na otázku, zda jsou účelně vynaloženými náklady i náklady na druhého obhájce, odpověděl Nejvyšší soud v roce 2014.

Žirovnický proti ČR: ESLP odsoudil ČR za nepřiměřenou délku odškodňovacího řízení

Rozsudek ESLP z února 2018 kritizuje Českou republiku za přílišnou délku řízení, kde stěžovatel požadoval odškodnění za jiné dlouho trvající řízení. ESLP dospěl k závěru, že řízení o náhradu újmy způsobené průtahy v jiném soudním řízeních by zpravidla nemělo trvat déle než 1 rok a 6 měsíců na jednom stupni soudní soustavy, případně 2 roky, pokud bylo podáno odvolání.

Pokuta za reportáž TV Nova o příručce s pravidly odívání v kostele – neoprávněný zásah do svobody projevu

V roce 2012 natočila TV Nova reportáž o příručce konzervativního římskokatolického kněžského bratrstva, která obsahovala rady, jak se mají návštěvníci kostela obléknout. Za reportáž byla televize pokutována pro neobjektivitu a nevyváženost. Ústavní soud však ve svém nálezu z 30. ledna 2018 rozhodl, že pokutou bylo porušeno právo na svobodu projevu televizní stanice.

Mohou obce změnit územní plán tak, že ze zastavitelných pozemků udělají nezastavitelné?

Pořízení územního plánu je výkonem samostatné působnosti obce. Je tedy na rozhodnutí zastupitelstva obce, aby z množství v úvahu připadajících způsobů využití území, které odpovídají zákonným kritériím, vybralo určité řešení. Do tohoto výběru, pokud nevybočí ze zákonného rámce, není oprávněn nikdo jakkoli zasahovat. V rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51, Nejvyššího správního soudu (NSS) se uvádí, že „z žádné zákonné normy či normy práva ústavního nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti, aby v rámci územně plánovací dokumentace byla tato nemovitost zahrnuta do určitého konkrétního způsobu využití….“.

Nejednotnost přístupu soudů k porušení dotačních podmínek

Pro čerpání dotace jsou vždy stanoveny určité podmínky. V případě jejich nedodržení může nastat tzv. porušení rozpočtové kázně, které s sebou nese následek, jakým je i vrácení celé poskytnuté dotace neboli odvod. Ne vždy je však zřejmé, zda se v konkrétním případě o porušení rozpočtové kázně jedná. Stejně tak není zcela jasné, zda je i za marginální porušení dotačních podmínek třeba vrátit celou dotaci, nebo pouze její část s ohledem na závažnost porušení. Čelit těmto nejasnostem nepomáhá ani judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS), která bohužel není jednotná. V rozhodovací praxi NSS lze spatřovat několik názorových proudů, které v tomto článku popíšeme.

Jaké má důsledky, pokud dojde ke zrušení rozhodnutí zastupitelstva o schválení smlouvy s investorem?

Obec schválí smlouvu o rozvoji území s developerem usnesením zastupitelstva, smlouva je následně uzavřena. Ministerstvo vnitra ale podá návrh na zrušení usnesení zastupitelstva podle § 124 odst. 5 zákona o obcích a dané usnesení je o něco později zrušeno soudem. Jaké jsou důsledky zrušení usnesení zastupitelstva obce o schválení smlouvy zrušeno? Znamená rozhodnutí soudu neplatnost smlouvy?

Musí obec od investora převzít vybudovanou infrastrukturu?

V souvislosti s novou výstavbou v obci dochází k situacím, kdy investor vybuduje také doprovodnou infrastrukturu (komunikace, chodníky, veřejné osvětlení, kanalizační či vodovodní řad), následně chce danou infrastrukturu převést na obec. Má obec povinnost ji převzít?