Mělo by být pálení vlajky EU trestné?

Tajemník Dělnické mládeže Jakub Svoboda dostal na konci června 2014 trestním příkazem za pálení vlajky EU na mítinku DSSS před volbami do Evropského parlamentu „podmínku“ na jeden rok. Protože však podal odpor, trestní řízení bude pokračovat. Svým jednáním, které spočívalo v tom, že „potřísnil hořlavou tekutinou a zapálil vlajku Evropské unie, která vzápětí během několika vteřin celá shořela“ měl spáchat trestný čin výtržnictví. Na sociálních sítích to vzbudilo bouřlivé diskuse. Jedni obhajují právo státu potrestat Svobodu, druzí považují v daném případě trestní represi za nepřiměřenou. Podívejme se na některé souvislosti.

Změna stanov společenství vlastníků jednotek

Více než 50 tisíc společenství vlastníků jednotek, které v roce 2011 evidoval Český statistický úřad, má sice na změnu svých stanov ještě čas dva a půl roku (pokud jde o změnu názvu, tak o rok méně), ale kdo si chce ušetřit stres spojený se změnami na poslední chvíli a vyvarovat se zbytečných chyb, může začít už nyní. Zejména těmto vlastníkům jednotek je určen následující text.

Možnosti právní ochrany proti nákaze žloutenkou ve zdravotnickém zařízení

I banální zákrok, ze kterého se pacient rychle zotaví, může být v několika málo případech spojen s přenosem vážného nakažlivého onemocnění – žloutenky typu C. Nebezpečí se může skrývat např. v krevních konzervách, ve špatně dezinfikovaných nástrojích či v dialýze. Pacient pak většinou odchází z nemocnice, aniž by se o tom, že je žloutenkou nakažen, dozvěděl.

Podání stížnosti k ESLP po lednu 2014: doporučení pro praxi

V únoru jsem zde napsal několik tipů týkajících se nového formuláře na stížnosti k štrasburskému soudu. Vzhledem k tomu, že z mé advokátní praxe a spolupráce s advokáty mám informace o tom, že ESLP je při posuzování formálních náležitostí stížností od roku 2014 skutečně velmi formalistický, požádal jsem o rozhovor právničku při ESLP Irenu Markovou. Rozhovor vyšel v Bulletinu advokacie č. 6/2014 na s. 9-11.

Spolek nebo ústav aneb jak si zvolit vhodnou právní formu pro svou neziskovou organizaci

Občané, kteří po lednu 2014 zvažují založení neziskovky, jsou obvykle postaveni před volbu, zda založit spolek nebo ústav. Stejně tak 85 985 občanských sdružení, které evidovalo ministerstvo vnitra ke konci roku 2013 a které se automaticky staly spolkem, mají stále možnost, kterou jim dává § 3045 NOZ, tedy transformovat se na ústav. Patříte také vy k těm, kteří si kladou otázku nad výhodami jedné či druhé právní formy? Pak právě vám je určen následující text.

ESLP vydal nové přehledy kazuistik

V rámci snah o větší zpřístupnění vlastní judikatury začal Evropský soud pro lidská práva (ESLP)  v roce 2010 vydávat v elektronické podobě tematické přehledy kazuistik (fact sheets). V současné době je již na webu ESLP zveřejněno přes 60 takových přehledů rozdělených do 12 oblastí. Jsem přesvědčený, že tyto přehledy mohou také českým právníkům pomoci zorientovat se v nesmírně početné judikatuře štrasburského soudu.

Odškodnění v případech zastavení trestního stíhání z důvodu nepřiměřené délky

Nejvyšší soud ČR se ve svém čerstvém rozsudku ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3485/2013, věnoval otázce, zda zákon o odpovědnosti za škodu přiznává odškodnění i tomu, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu nepřiměřené délky, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal či nikoli.

Desatero „dobré správy“ při posuzování žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup

Desatero „dobré správy“ při posuzování žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup je doporučení vydané ombudsmanem, které by měly orgány poskytující odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup (tedy např. odškodnění za neoprávněné trestní stíhání, průtahy v řízení či nepřiměřenou délkou řízení) dodržovat.