Ministerstvo nestíhá, tak prosadilo soudní poplatek za žaloby proti státu

Poslanecké sněmovna schválila 12. července zavedení soudního poplatku u žalob, kde se lidé domáhají odškodnění za pochybení státu. Poplatek 2.000 Kč prosadil přes Ústavněprávní výbor poslanecké sněmovny ministr Pelikán. A to přesto, že vláda se před 2 lety usnesla, že se takový poplatek zavádět nebude.  O problému dnes informují Lidovky.cz.

Ústavní soud: smlouvu je nutno vykládat podle skutečného úmyslu stran

Dne 11. 7. 2017 vydal Ústavní soud důležitý nález sp. zn IV. ÚS 3168/16, který se zabývá výkladem smluv. Smlouvy by měly být vykládány pomocí skutečného úmyslu stran při uzavírání smlouvy, nikoliv pouze podle jejich přesného textového znění. Pokud soudy či jiné orgány veřejné moci nepřihlížejí ke skutečnému úmyslu stran, nerespektují tím autonomii vůle jedince, a tím porušují základní právo smluvních stran garantované Listinou základních práv a svobod.

Odmítavá rozhodnutí ESLP budou od června 2017 odůvodňována

Poté, co v roce 2010 vstoupil v účinnost Protokol č. 14 k Úmluvě, začal ESLP řešit takřka nezvladatelný nápad stížností řešit tím, že stížnosti zjevně neopodstatněné začaly být odmítány zrychlenou procedurou – rozhodnutím samosoudce. Pokud někdo má zkušenosti s podáváním stížností k ESLP, zná stručný „odmítavý“ dopis, který v těchto případech štrasburský soud posílal.

Počítání délky řízení pro účely odškodnění v případě obnovy řízení

Do celkové délky řízení pro účely odškodnění za nepřiměřenou délku je nutno počítat dobu od zahájení řízení do skončení řízení a poté dobu ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení o povolení obnovy řízení. Řízení o povolení obnovy řízení se do celkové délky řízení nezapočítává. Uvedený závěr shrnul Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2780/2015. V rozsudku Kulnev proti Rusku ze dne 18. 3. 2010, stížnost č. 7169/04, ESLP zopakoval již dříve vyslovený závěr, že pro určení relevantní délky řízení je třeba vzít do úvahy pouze období, kdy řízení před orgány veřejné moci trvalo, tedy kdy zde nebylo pravomocného rozhodnutí ohledně obvinění stěžovatele. […]

Pozůstalí rodiče a právo nahlížet do trestního spisu vedeného ve věci jejich zesnulého dítěte

Ústavní soud se na základě ve svém nedávném nálezu sp. zn. ÚS 3526/16 vyjádřil k otázce možnosti nahlížení rodičů do trestního spisu vedeného ve věci úmrtí jejich novorozeného dítěte. Rodiče zastupovala naše advokátní kancelář. Orgány Policie ČR a státní zastupitelství žádosti rodičů odmítaly vyhovět s tím, že rodiče nejsou žádnými ze zákoně uvedených osob, které mají do spisu přístup podle zákona. Podle Ústavního soudu ale rodiče spadají do kategorie tzv. jiných osob, které do spisu mohou nahlížet za účelem uplatnění svých práv, resp. práv dítěte. Podle Ústavního soudu mají rodiče právo do spisu nahlédnout již na základě samotné skutečnosti, že jsou rodiči zesnulého dítěte.