Ve věci výhrůžek ze strany tiskové mluvčí policie se obracíme na GIBS

„Objevují se pisatelé, kteří mnohdy svým extrémním vyjádřením, nevhodnými výrazy komentují známé osobnosti či postup vlády České republiky. Následky svého počínání si však zřejmě neuvědomují. Svým hanlivým výrokem mohou naplnit skutkovou podstatu hned několik trestných činů a vystavit se tak trestnímu stíhání,“ uvedla policejní mluvčí Eva Valtová. O věci informoval Expres.

Německý spolkový ústavní soud chrání práva občanů i za koronaviru (k zákazu shromažďování)

V rozhodnutí ze dne 15. dubna 2020, 1 BvR 828/20, soud částečně vyhověl návrhu na předběžné opatření proti rozhodnutím Správního soudu v Gießenu a Hesenského správního soudu v řízení proti zákazu shromažďování. Správní orgán tak bude muset posoudit podmínky pro konání shromáždění znovu.

Podali jsme 4 nové žaloby proti omezení možnosti opustit hranice ČR

Opatření je vydáno za situace prodloužení nouzového stavu poslaneckou sněmovnou dne 8. 4. 2020. Navrhovatel ovšem namítá, že nouzový stav nebyl vyhlášení platně (nedošlo k vymezení práv a svobod, které se omezují v souladu s čl. 6 odst. 1 zákona o bezpečnosti České republiky) a také s ohledem na to, že nebyl podroben brzkému přezkumu ze strany poslanecké sněmovny, je nutno jej považovat za nulitní (viz např. právní názor podrobně vyargumentovaný advokátem Tomášem Sokolem),je nutné konstatovat, že nouzový stav není platný a není ani možné vydávat krizová či nouzová opatření.

Návrh na vyloučení soudce Ústavního soudu pro jeho vztah k vyhlášení nouzového stavu

Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. „Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.“ (Lze poukázat na subsidiární použití o.s.ř. s odkazem na § 63 zákona o Ústavním soudu).

Návrh na předběžné opatření k ESLP

„Já si zase nedovedu představit demokratický, právní stát bez společenství svobodných občanů. Jestliže se někdo chce zabývat nějakou formou vlády, kde občanská svoboda je nepodstatná, pak může uvažovat o čemkoli. Leč já osobně, který jsem převážnou část svého života prožil v období, které je v českých právních předpisech nazýváno dobou nesvobody, nemám sebemenší důvod polemizovat s někým, kdo by chtěl svobodu omezovat či rezignovat na její ochranu,“ uvedl v rozhovoru český soudce ESLP Pejchal.

Diskriminace pendlerů ze strany české vlády

Evropský soudní dvůr už v 90. letech v rozsudku Schumacker C–279/33 konstatoval diskriminaci přeshraničních pracovníků z hlediska zdanění. ESD zde konstatoval, že jde o stav, který je „v rozporu se svobodou volného pohybu pracovních sil, a že pokud poplatník obdrží ve státě, kde je nerezidentem většinu svých příjmů, musí s ním být zacházeno, jako by se jednalo o rezidenta.„