Nejvyšší správní soud rozhodoval o zajímavé věci spojené s aplikací pražského územního plánu. Předmětem sporu se stala otázka, zda jeden konkrétní záměr (výstavba dvou věžáků) nepřekračuje stanovený limit rozvoje v rámci stabilizovaného území, definovaný jako „zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti“. Protože má řada měst a obcí v územních plánech podobně obecnou formulaci, s jejímž použitím v praxi bývají problémy, myslíme si, že závěry NSS mohou být zajímavé i pro ostatní samosprávy.
Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo uveřejněno rozhodnutí týkající se tzv. incidenčního přezkumu opatření obecné povahy. Jedná se o druhý typ přezkumu, pro který není relevantní roční lhůta uvedená v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Pro obce proto incidenční přezkum územního plánu znamená větší nejistotu.
Nejvyšší správní soud opět přezkoumával další územní plán, tentokrát šlo o jednu obec nedaleko Brna. Nejdůležitějším bodem argumentace obce bylo, že dotčený vlastník podal námitky až v souvislosti s opakovaným veřejným projednáním části územního plánu, která ovšem nezasahovala do úpravy poměrů na jeho pozemcích, tj. je podal opožděně. Správní soudy daly obci za pravdu a územní plán podržely.
Dnešního dne Evropský soud pro lidská práva ve věci Janáček proti České republice shledal, že Ústavní soud porušil práva našeho klienta tím, že mu nedal možnost reagovat na vyjádření účastníků řízení o ústavní stížnosti.
Kolektiv autorů pod vedením Petra Konůpky, který převzal pozici vládního zmocněnce pro zastupování vlády před ESLP, vznikla jako studijní pomůcka praktická publikace k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Nejedná se o jedinou podobnou publikaci, ale její nespornou výhodou je, že je dostupná zdarma a online. Jak sami autoři v úvodu uvádějí: „Kniha úvodem představí, jaké je místo Úmluvy v právním řádu České republiky a jaká jsou základní pravidla jejího výkladu a použití jak v řízení před štrasburským soudem, tak především ve vnitrostátním kontextu. Čtenáři se též naučí, jak vyhledat judikaturu ESLP, která dopadá na jimi řešené případy, a jak rozsudky štrasburského soudu efektivně číst. Jednotlivá témata, která jsou […]
Nejvyšší správní soud koncem ledna rozhodoval o územním plánu středočeských Mnichovic. Pro využití některých pozemků byla stanovena tato podmínka: „Umísťování nových staveb pro bydlení je podmíněno napojením na veřejnou vodovodní a kanalizační síť.“ Krajský soud tuto podmínku zrušil, ale NSS mu za pravdu tentokrát nedal a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proč, o tom si povíme v tomto článku.
Na konci ledna 2023 stál před Nejvyšším správním soudem Územní plán Hrabyně. Navrhovateli byli nespokojení vlastníci pozemků, které chtěli napojit na pozemní komunikaci přes sousední parcely. K tomuto napojení získali povolení pro zřízení sjezdu. Územní plán ale toto řešení nereflektoval. Obec u soudu namítala, že toto řešení není vhodné, není komplexní a je dokonce i rozporné s právními předpisy.
Otázka: Budou se muset po nabytí účinnosti nového stavebního zákona upravovat dosavadní územní plány?
Otázka: Jak to bude po účinnosti nového stavebního zákona s probíhajícími procesy pořizování územních plánů?
Otázka: Jak nový stavební zákon řeší účinnost starých územních plánů?